Co vás v dějáku nenaučili

Čtivě, stručně, ale přesto výstižně popsané hlavní události od roku 1948 do roku 1989. Knihu doplňují rozhovory s pamětníky. Bylo by fajn navázat i knihou o událostech po roce 1989/1990. Autorčin styl mě baví, poslouchám i její podcast a znám její knížky.

Rozhodně vám přečtení této knihy doporučuji. Obzvlášť pokud třeba zrovna maturujete nebo máte čerstvě po maturitě a máte pocit, že období mezi lety 1948-1989 je pro vás tak trochu období temna. Není to jen vaše chyba. Já to tak po škole měla taky, protože prostě tahle doba je v učebnicích dějepisu jen tak letem světem a málo kdy se k ní na střední vůbec dostanete. Určitě však stojí za to se o tuhle dobu zajímat. Bylo natočeno mnoho filmů, najdete na toto téma i hodně beletrie. Markéta Lukášková se však podívala na fakta, která pospala velmi lehkým stylem. Při čtení rozhodně nemáte pocit, že čtete učebnici, ale že vám to autorka vypráví.

Knížku jsem začala číst v době, kdy jsem měla naposlouchané související epizody podcastu Příběh, který se opravdu stal a tedy musím přiznat, že spoustu informací jsem už zaslechla z podcastu a nebyly pro mě nové, kniha tyto epizody defacto kopíruje, což není určitě špatně, ale pro posluchače podcastu je kniha lehce nadbytečná. Co musím vyzdvihnout jsou jednotlivé příběhy lidí, kteří tu popisovanou dobu zažili, to bylo velmi přínosné. Celkově je kniha velmi povedená a čtivá a určitě doporučuji přečíst všem pro doplnění si znalostí z hodin dějepisu ze střední (sjednocení horního a dolního Egypta 3000 let před naším letopočtem, ještě teď mi to hraje v hlavě, ale kdo byl Rudolf Slánský jsem fakt nevěděla.

Knížku jsem přečetla jedním dechem, a mám z ní skvělý pocit. Doporučuji všem přečíst.

Velmi příjemnou formou připomíná důležité dějiny Československa a Česka. O době komunismu, StB, nátlaku na lidi. Nesmíme zapomínat a myslet si, že to tak bylo správně. Zabírání lidem majetku, rozdělení pro všechny, nutnost pracovat, povinné volby, za politické názory vězení, nedostatkové zboží, pod nátlakem donášet na své okolí, … Spoustu věcí jsem věděla, něco slyšela od rodičů, něco malinko zažila, při převratu 17.listopadu mi bylo 9 let. Ale stejně mi v mnoha případech kniha vyrazila dech. Je moc dobře, že taková kniha vyšla a je potřeba ji rozšířit i mezi mladé lidi, kteří už tuto dobu mají opravdu jen z vyprávění. Rozdělená na období vždy po deseti letech. Začíná to rokem 1948 a končí 1989. Vykresluje, jak se spousta věcí hrnula pod koberec, aby se to veřejnost nedozvěděla. Studovat mohli jen děti rodičů, kteří byli ve straně. Cestovat se nemohlo a nebo jen hodně obtížně, spousta věcí byla nedostatková. Sportovci byli pod velkým tlakem, zrovna tak umělci a zpěváci. Kniha obsahuje i opravdové příběhy, které autorka napsala po té, co se s lidmi, kteří pamatují tuto dobu setkala a povídala. Kniha si zaslouží plný počet hvězd v hodnocení. Já děkuji a doporučuji.