Pokřivená zrcadla

Nejlepší kniha za poslední dobu

Knizka me opravdu nadchla, musim rict, ze jsem byla do cteni tak zazrana, ze jsem ji mela prectenou driv, nez bych cekala. Opravdu skvela knizka, kde nemate zadne poneti, jak to dopadne (z toho jsem byla asi nejvic nadsena, jelikoz u vetsiny knizek nebo filmu to poznam tak v pulce a pak me to prestava bavit) a u vse prozivate s postavami. Doporucuji!

3,5* Pokřivená zrcadla ve mně vyvolávají rozporuplné pocity, na jednu stranu se kniha čte opravdu dobře, je přímočará a napínavá, na stranu druhou nepřinesla, alespoň pro mě, nic nového pod sluncem. Než se dostanu k hodnocení, tak bych rád uvedl, že nemám rád škatulkování. Kniha je označená jako variace na Deset malých černoušků, nebo tedy na Bylo jich deset, abychom byli korektní. Rozhodně bych ji k legendární knize Agathy Christie nepřirovnával, myslím, že by jí to mohlo spíše uškodit. Stejně tak srovnání se Snídaňovým klubem je mimo. Jedná se prostě o poměrně originální, svěží a napínavý YA příběh skupiny středoškoláků, kteří řeší své problémy v situaci, do níž by se asi nikdo nechtěl dostat. Navíc dává nahlédnout do amerického školství, což je taková sázka na nejistotu, kdy rodiče dětí netuší, jestli se jejich dítě vrátí domů živé a zdravé. Sláva střelným zbraním... (irony) Ústřední myšlenkou knihy je šikana, která je stále i ve 21. století vážným tématem a nezřídka kdy končí smrtí šikanovaného, ať už kvůli nevydařenému "vtípku", nebo protože si sám ponižovaný sáhne na život. Přestože se o šikaně v poslední době mluví víc, domnívám se, že je to stále málo, proto každopádně vítám jakoukoliv knihu, která se tématu věnuje. Na šikaně je zákeřné, že si šikanovaní dlouho ani nemusí uvědomit, co se děje, stejně tak jejich okolí si mnohdy ničeho zvláštního všimnout nemusí. Šikanátoři bývají důmyslní, mohou vypadat jako vaši nejlepší přátelé, a přitom jsou to vlci v rouše beránčím. Příběh samotný se dělí na dvě časové linie, ta první, současná nás zavádí do restaurace, ze které se nejde dostat, a druhá popisuje události předtím, než je šestice uvězněna. Skákání v ději tak dodává na čtivosti a odkrývá charaktery postav, které jsou dle mého názoru poměrně dobře vypracované. Nejvíce se čtenáři podívají do hlavy Amber, která je vnímána jako ústřední postava. Poodkryjí se její pocity po smrti sestry, její touha dostat se na vysněnou školu, hluboká láska k hudbě a její víceméně dobré srdce, které by rádo vycházelo úplně s každým. Na druhou stranu je až neuvěřitelně naivní a jeden by řekl, že po tom všem, čím si prošla, si bude dávat větší pozor, jaké lidi si pouští do života. Závěr knihy je překvapující tak půl na půl, a kdybych prozradil víc, už bych spoileroval. Dle mého se kniha autorce povedla, je to napínavé čtivo, které však přečtete poměrně rychle, a to i přes téměř 400 stran. Celkově bych hodnotil jako lepší průměr, postavy fajn, nápad fajn, téma šikany super, mluva puberťáků je autentická, včetně vulgarit, to je vše ok - ale je to místy už trošku překombinovaný, občas skoky do minulosti působí nezajímavě, chování některých postav naprosto unlogical apod. Co se maximálně vydařilo, je obálka. Kniha je určena spíše mladším čtenářům, kteří ještě uvěří bezbřehou naivitu hlavní hrdince. Ale svým způsobem si ji stoprocentně užijí i ti, kteří mají rádi únikové hry a rádi sledují snahu druhých dostat se z, na první pohled, bezvýchodné situace.

Příběh mi přišel příliš zdlouhavý.

Hodně překvapivý konec. Kniha se čte hezky.