Tim Burton je zpět. A tentokrát dostal ke zfilmování látku, jež jako by mu byla přímo ušita na tělo. Rodina Addamsova má za sebou pestrou televizní, filmovou, ba dokonce i divadelní historii a jde o takový popkulturní fenomén, že si lze jen těžko představit vhodnějšího režiséra, který by se podobného projektu zhostil. Zároveň se však jedná i o velkou výzvu s ohledem zejména na dva celovečerní filmy režiséra Sonnenfelda, či na černobílý sitcom ze šedesátých let. Obě verze jsou oblíbené a kultovní. Jak se tedy vydařil sólový seriál s Wednesday Addamsovou, zasazený do prostředí školy pro vyvrhele, příhodně nazvané Nevermore?
Hned úvodem přiznám, že jsem z projektu měl obavy. Seriál, zasazený do jakési neurčité školy plné teenagerů, kde bude titulní rodina hrát jen vedlejší roli a vše se bude točit pouze okolo Wednesday? To mi zkrátka neznělo moc lákavě a měl jsem dojem, že odlišným zasazením a generickým prostředím (které je zrovna u prodkuce Netflixu prakticky v každém druhém seriálu pro teenagery a působí už hrozně okoukaně) se pohřbí ono kouzlo a esence Addamsových. Mé obavy se naplnily jen částečně. V první řadě je třeba říci, že Wednesday je výborný seriál.
Jistěže se přesunutím do školy, kam chodí mimo jiné vlkodlaci, upíři a sirény přesouvá i žánr. Protože zatímco zde už fungujeme ve světě magie a fantastiky, Addamsovi vždy našlapovali na hraně a takřka jediným nadpřirozeným prvkem zde byla Věc (tedy chodící ruka s jakýmsi vlastním vědomím). Jejich humor a základní premisa stavěla na střetu podivných zvyků a výstředností zvláštní rodiny s normálním světem. A to se v momentě, kdy Wednesday umístíme na školu jiných ne tak docela normálních teenagerů skutečně maličko vytrácí. Ale jen maličko. Protože protagonistka naštěstí svou asociálností a osobností celkově vyčnívá i „mezi svými“.
Jinak jsem ale namísto prostého teenage dramatu dostal překvapivě dospělou mysteriózní detektivku s chytrým scénářem, který ctí kouzlo předešlých verzí, ale zároveň se nebojí přijít s něčím novým, vlastním. K tomu ještě přičtěme kopu easter eggů, skvělou atmosféru a morbidně černý humor, jeden z nejlepších castingů hlavní postavy, co jsem kdy viděl (Jenna Ortega se prakticky okamžitě zařadila mezi nejnadanější a nejperspektivnější mladé herečky současnosti) a máme zaděláno na dost možná největší seriálové překvapení roku. Pokud od začátku uhodnete pachatele, klobouk dolů. Protože tady by měl i Sherlock Holmes problém.
Trochu zamrzí jen u jiných členů rodiny Addamsových zdaleka ne tak dokonalý casting, jako v případě titulní hrdinky. Jakkoli se tady jedná spíš o vedlejší role, stále zde mají svůj výrazný otisk. Zatímco třeba Pugsley (Isaac Ordonez) by si zasloužil více prostoru, Morticia (Catherine ZetaJones) s Gomezem (Luis Guzmán) jsou jednotlivě skvělí, ale společně jim chybí chemie a vzájemnou živelnou lásku a náklonost je jim obtížné věřit, a Fester (Fred Armisen) pak zejména ve srovnání s nezapomenutelným Christopherem Lloydem působí jako jedno velké zklamání (nehledě na to, že obsadit na podsaditou postavu hubeného a typově vůbec neodpovídajícího herce nelze skrýt ani všemi líčídly světa, přitom též ne kdoví jak prostorově vyvinutý Lloyd byl namaskován podstatně lépe).
Co naopak potěší, je obsazení herečky, která ztvárnila Wednesday v předchozích dvou celovečerních filmech s Addamsovou rodinou – Christiny Ricci, jež má zde velmi výraznou vedlejší roli. Výborná a výrazná byla také Gwendoline Christie (tu můžeme znát ze Hry o trůny, nebo Sandmana) coby ředitelka soukromé akademie Nevermore. A nakonec – i Věc má svého herce, jenž si rozhodně zaslouží chválu, byl jím rumunský iluzionista Victor Dorobantu a tvůrcům nezbývá než smeknout za to, že v případě chodící ruky nešlo o CGI, ale o skutečného herce.
Takhle má vypadat adaptace. Ctíte předešlá zpracování, ale zároveň přinášíte spoustu nového. Wednesday je překvapivě funkčním detektivním seriálem s prvky fantasy, který je oproti řadě jiných Netflixem produkovaných seriálů, odehrávajících se na škole, opravdu dobře napsaný a zábavný. I přes to, že nejde úplně říci že by byl kdovíjak originální, nedělá ostudu Addamsovým (a tedy i předchozím povedeným verzím), a zároveň zvládá vyprávět vlastní příběh, který skutečně drží pohromadě. K tomu je přímo prosycený úctou nejen ke starším zpracováním morbidní rodinky, ale i k tvorbě Tima Burtona, pro něhož je tato látka jako přímo stvořená a pro dosud čistě filmového režiséra jde o velký úspěch na poli seriálu. A po v posledních letech vlažněji přijímané tvorbě jde i tak trochu o comeback. Mohu zodpovědně říci, že jím režírované epizody mne bavily asi nejvíce.
Nejde samozřejmě než vyzdvihnout výkon Jenny Ortegy v titulní úloze. Její pojetí Wednesday je nové, ale přitom ctí všechny předešlé představitelky postavy. Minimalistické herectví, kdy Ortega skutečně hraje jen prostou mimikou, gesty či výrazem tváře dokazuje, že se jedná o nesmírně talentovanou herečku a seriál by bez ní rozhodně nefungoval tak dobře.
Netflixu se zase jednou podařilo vyprodukovat divácký hit, jehož úspěch je více než oprávněný a až na slabé finále se jedná o skutečně vydařenou, skvěle napsanou a zahranou podívanou, u níž budete s nadšením očekávat další řadu. Snad v ní dostanou více prostoru i ostatní členové rodiny. A o tom že druhá série bude, není pochyb. Wednesday totiž sledovaností překonala dosud nejsledovanější počin Netflixu – velehit Stranger Things.
Příběh Mansonovy vraždící sekty, mezi jejímiž oběťmi byla i slavná herečka (a její nenarozené dítě), módní kadeřník a stylista, dědička kávového impéria či spořádaní středostavovští manželé...
.jpg "Seriál Wednesday")
Jedna z nejpopulárnějších scén seriálu / Foto: Netflix©
Wednesday vyčnívá i mezi vyvrheli / Foto: Netflix©
Herecké obsazení ostatních členů rodiny není tak dokonalé / Foto: Netflix© 
