Vládci popela E-kniha

Musím přiznat, že když jsem před časem četla Nyxii, byl to sice pěkný příběh, ale prostě mu něco chybělo. Postavy byly takové... ploché, naivní. Proto jsem byla z jedné části zvědavá a z druhé trochu skeptická, když jsem se do Vládců popela pouštěla. A hned první stránky mě přesvědčily o tom, že se Scott jako autor posunul o obrovský kus vpřed. Příběh mě okamžitě vtáhl, líbilo se mi postupně odhalovat fungování světa a uspořádání společnosti. Co se týče originality příběhu, nic podobného jsem ještě nikdy nečetla. O koňských fénixech jsem slyšela poprvé v životě, což je rozhodně jen a jen dobře. Celý příběh těchto tvorů a jejich fungování je skvěle promyšlený, takže všechno šlape tak jak má. Postavy jsou skvěle propracované. Střídají se kapitoly ze třech úhlů pohledu, jeden za každého hlavního hrdinu. Kapitoly z pohledu Pippy jsou navíc výjimečné. Jsou psány takzvanou du-formou, tedy v druhé osobě (ty jdeš a něco uděláš...). Na nic podobného jsem v knize ještě nenarazila. Překvapivě se to četlo velice příjemně, dějovou linku to zpestřilo. Co se týče samotných postav, Adrian ani Imelda mi k srdci dvakrát nepřirostli, paradoxně nejvíc jsem si oblíbila Pippu a následně i Quinn. (Ale o té nebudu spoilerovat.) Kapitoly jsou vyvážené, všechny postavy dostanou stejný prostor pro to si čtenáře získat. Děj ubíhá příjemnou rychlostí, nic není uspěchané ani naopak zbytečně protahované. Konec je velice uspokojivý. Jedna podstatná zápletka příběhu se vyřeší a druhá se začne rozplétat. A na to, jak to celé dopadne, si budeme muset počkat do dalšího dílu.

Nějak nevím jestli jsem po dočtení spokojená nebo spíš zklamaná... Začátek dobrý, prostředek super, napínavý, fajn rozvinutý příběh, ale ten konec... Škoda, odbočit od ultra napínavého Dostihu se spoustou zákeřností mezi jednotlivými jezdci k občanské válce mezi národy :(

Zatím ještě nemám dočtenou, jsem těsně před koncem a super

Jelikož jsem od tohoto autora četla jeho sérii Nixia, musela jsem si koupit další jeho vydanou knihu. Ze začátku se mi zdála nudná, ale po chvilce jsem změnila nazor na vau.

Jsme ve světě, kde se koně rodí z popela, influencers sbírají lajčíky na svůj pseudo instáč, božstva mění top technologii za krvavé oběti a otroctví a oprese je naprosto v pohodě. Celé dohromady je to jako kdyby se v Hunger Games vraždili vzájemně pouze Židé s afroameričany, vítězi by poblahopřál Hades, který přijel v Tesle a celé by se to živě vysílalo na Hulu. Nejde to dohromady. A nejenom kvůli tomu světu, ale postavy jsou tak trochu nudné, moc vám na nich nezáleží a vlastně jsou vám jedno jejich motivy a jak to s nimi celé dopadne. Tak, teď si asi říkáte, proč jsem se vůbec namáhala s těma třema hvězdičkama. 1. I když je ten svět bizár nad bizár, je to vlastně až fascinující a s každou otočenou stranou jste zvědaví, co tam autor zase plácne. Třeba se z nebe snese Thor! 2. Autor má velice dobrý styl psaní, takže i když čtěte blbost, je to moc a moc dobře napsané. A za 3., některé části jsou opravdu zajímavé, plné validních témat a úvah. Takže mám z toho celého v hlavě jeden velký nepořádek. Nikdy jsem asi nečetla knihu, která by mě tolik iritovala a zároveň ji nechtěla odložit. Přečteno za 3 hodiny, ehm ehm.