Siege and Storm

První díl jsem přečetla jedním dechem, tento zas tak dobrý nebyl. Nic moc se v něm nedělo, až teda na konci.

Miluji tuto sérii.

No druhý díl určitě o kapku lepší než první - rozhodně pár neočekávaných zvratů. Všichni hlavní hrdinové jsou sympatičtí a žádný neleze vyloženě na nervy jen na Alina je občas trochu na zamyšlení,ale u některých knih to bývá určitě horší. Každopádně oproti jedničce tu máme milostný trojúhelník a musím říct, že sama nevím komu bych to přála nejvíc :-D Temnyj je pořádný badboy ,ale sakra něco na něm fakt je a něco mi říká,že s nim ta holka stejně skončí :-D no uvidíme :-)

Z tohoto dílu jsem tak trochu na vážkách, úplně nevím co si myslet a nejsem nadšená z toho, jakým směrem se série začala ubírat. Knihy od Leigh jsou fakt chytlavé a její styl mě baví ALE… Tento díl ve mně ve směs zanechal pocit takové vyplňovačky. Nejvíc akce se odehrává v podstatě na začátku a na konci. Některé pasáže mě bavily, některé naopak méně. (třeba Mal🙈) Celkově byl děj jak na houpačce a točili jsme se v kolečku 😄 útěk, honba za umocňovačem, zajetí, boj, politika atd. Alina se opět obrátila na Mala, jako svého zachránce a vrátila se do role podceňujícího se ubohého sirotka. A Mal? Jak ten mi lezl na nervy 😄 jediný co chce je, aby se věci vrátily do starých nudných kolejí a Alina zůstala bezmocná laňka, kterou je třeba chránit. To je fakt dvojka k pohledání. Neustále neshody a hádky, trust issues, žárlivost a sobecký Mal. Romantická linka a chemie mezi Alinou a Malem na bodu mrazu - tohle za mě nefungovalo. Tahounem a zároveň i spasitelem byla nepochybně postava Nikolaje, hodně rychle se zařadil k mým oblíbencům. Ten jeho humor a charisma, díky bohu za něj a za jeho posádku v čele s Tamarou a Toljou. Nejvíc mě ale stejně bavily části, kdy se na scéně konečně objevil Darkling 🖤 Těch bylo ale jako šafránu - žalostně málo. Přitom on je tak nepochopená, šíleně zajímavá a dynamická postava. Je manipulativní, zlomyslný, ale skutečně věří, že dělá to nejlepší, co může. To jak každého znervózňoval, bylo fantastický. Jop, moje slabost pro něj je dost očividná.

Druhá kniha trilogie Shadow and Bone, aneb moje jediná kniha za červen (byl to náročný měsíc) - ale byla úžasná! Často slýchávám, že druhý díl není tak dobrý a že se lidem nelíbí tolik jako ten první. S tím bohužel musím nesouhlasit, protože mně osobně se kniha velmi líbila. Uznávám, že intezita děje se v knize neustále mění. Máme tam rychlejší části, ale i ty pomalejší, které mohou právě čtenáře při čtení celkem nudit. Darkling se objevuje jen zřídka, ale kdykoliv je na scéně, je to dost epické! Máme tu nové postavy - Nikolai, Tamar a Tolya, které jsou podle mne hodně zajímavé a já si je zamilovala. Celý příběh dával smysl, byl perfektně vymyšlený. Prožívala jsem Aliny pocity, její samotu, nejistotu i strach. Ale ten konec?! Čekala jsem, že se něco stane, ale tohle?! Bylo to neuvěřitelný, plný napětí a akce. Nemohla jsem přestat číst, takže nikoho asi nepřekvapí, že jsem začala okamžitě číst třetí knihu ze série. Do Grishaverse se opravdu začínám dost slušně zamilovávat, nebo tedy.. už jsem se zamilovala ❤️😁