Recenze na produkt
Fenomén strašidelných domů Darcy Coates

Kniha se četla dobře. Doufala jsem spíš v nehmotneho ducha, takže samotné ztělesnění "zla" me trochu zklamalo. I přesto knihu doporučuji, přečetla jsem ji velmi rychle.

No... jak to napsat, abych nespoileroval. Kniha začíná dobře a místy je opravdu napínavá. Občas jsem měl dokonce i husí kůži. Nemohu se ale zbavit pocitu, že to mohlo být daleko lepší. Odhalit v polovině knihy hlavní entitu a vše vysvětlit - to je chyba. Kniha pro mne ihned ztratila své kouzlo. Z krásné duchařiny se najednou stala pouze kniha o osamělém člověku v domě, kterého jistá osoba terorizuje a nehodlá pustit ven. Nechci víc popisovat, abych neprozradil konec. Snad to v druhé knize bude lepší.

Ačkoliv je celá zápletka dobře vymyšlená, neměla jsem pocit, že jsem v knize objevila něco nového, převratného, co by tematicky zcela vybočovalo obvyklým hororovým nápadům. Na druhou stranu to vlastně ani nevadí. Hororová duchařina je dobrá, pokud dokáže vzbudit strach a napětí, které ve vás přetrvá ještě po zavření knihy. A to se autorce určitě podařilo. Doporučuji otrlým čtenářům.

Velmi dobré čtení, po cca první třetině začne být příběh opravdu napínavý. Při čtení jsem se místy i bála, je to spíše hororový příběh (nechybí ani "krvavé scény"), ale laděno spíše jako duchařský příběh. Sem tam mi rušily čtení překlepy a chyby v textu, ale jednalo se spíše o občasné maličkosti. Za mě mohu knihu jen doporučit, zajímavý příběh, ve kterém přijde rozuzlení až na konci, tudíž jste napjatí, jak to celé dopadne.

Opravdu jedním dechem,zajímavá,napínavá od začátku do konce

Knihu nebo spíš audio knihu jsem měl možnost si stáhnout a protože už jsem jednou autorku poslouchal nebránil jsem se. Asi do poloviny jsem se trošku nudil a vše bylo předvídatelné, ale dál už přišla hororovější část a celý závěr překvapil. Je to ale ta z knih, kterou už bych znovu nečetl, neposlouchal.

Kniha je velice hororová. Bála jsem se od začátku až do konce. Doporučuji přečíst.

Další díl a další super kniha. Pro mě to není horor, pro mě je to skvělá oddychovka s tajemným nádechem, která se odehrává v záhadném a pro mě krásném prostředí starého domu. Fajn kniha, už aby byla další :)

Kniha se velice dobře čte, četli jsme jí s dcerou a už se těšíme, až si zase spolu přečteme nějakou podobnou a stejně napínavou knížku.

Mám ráda napínavé příběhy, které se čtou jedním dechem. Většinu času čtu detektivky, tentokrát jsem sáhla po hororovém příběhu a vím, že už tak zase dělší dobu neučiním. Kniha je napsána skvěle, až tak, že člověk uvěří, že je to pravda. Bez světla se večer bojím ještě teď :))

Tuto knihu jsem přečetla jedním dechem během dvou dnů – můj osobní rekord :-) Kniha vypráví o Danielovi, který ve chvíli, kdy mu už nezbývá nic jiného, přijme tajemnou, netradičně nabídnutou práci. Sice se jedná o pouhého zahradníka, ale na panství, které je opuštěné, a ani svého zaměstnavatele ještě osobně neviděl. Úkoly totiž přichází tajemně, někdy i nečekaně, na kouscích papíru. K práci patří i benefity, jako například to, že může bydlet v zahradním domku. Ale i toto privilegium má jistá pravidla, která jsou tak trochu podivná. Neuplyne moc času a Daniel začíná chtě nechtě tajemství sídla Craven Manor rozplétat. Mně osobně se kniha moc líbila. Musím se přiznat, že možná i více než Duch domu Ashburnů, který jsem četla nedávno a okouzlil mě. Tajemství sídla Craven Manor je konečně trochu větší duchařina a hlavně lépe propracovaná kniha. Je vidět, že autorka promyslela pečlivě všechny aspekty příběhu. Velice se mi líbí, jak umí v knihách popisovat. Nepotřebujete ani velkou fantazii, abyste si dokázali dobře představit vše, co se v příběhu děje, včetně postav. Líbilo se mi i zakončení knihy. Neskončila během pár vět, ale konec knihy krásně doplynul. Rozhodně nečekejte horor, po jehož přečtení byste se báli jít v noci na záchod, ale chladnými vás rozhodně nenechá. Na mě osobně kniha zapůsobila jako taková krásná hororová pohádka, při které občas zamrazí :-)

Třetí knihu Darcy Coates mám přečtenou a jako u předchozích knih jsem nadšená. Čtení jsem si užívala a škoda jen že už mám dočteno. Tajemný příběh plný duchů a nadpřirozena mě vtáhl a hltala jsem každé slovo. Ponořila jsem se naplno do strašlivé minulosti domu Carrowů a se zatajeným dechem četla kapitolu za kapitolou. Jak příběh postupně nabíral na obrátkách a duchové byli čím dál troufalejší běhal mi mráz po zádech. Darcy Coates dokonale popsala pochmurnou a tajemnou atmosféru sídla a některé osudy obětí byli strašlivé. Než jsem začala číst bylo jasné že to bude skvělá kniha a jen se mi potvrdilo, že se jedná o skvělou spisovatelku která ví jak čtenáře zaujmout. Kdo nečetl rozhodně doporučuji jak tuto knihu tak i Duch domu Ashburnů i Tajemství sídla Craven Manor.

Čekala jsem typický duchařský příběh ale nebylo tomu tak..ale i přes to byla kniha velice napínavá a tajemná. Četla se velmi dobře a kapitoly byli krátké. Vše krásně na konci do sebe zapadlo a byl s toho povedený příběh.

Skvělý příběh od začátku až do konce

Kniha mi dnes odpoledne přišla v balíčku. Během večera přečtená na jeden zátah. Je pravda, že prvním dvěma knihám se nevyrovná. ALE!! Opět je to napínavá duchařská kniha se strašidelným dějem. Kapitoly krátké, krásně na sebe navazují. Kniha je opět psána srozumitelně a velice čtivě. Jednotlivé postavy, děj i dům popsany do detailů, takže si vše může představit i člověk, který nemá ani trochu fantazie. Z knihy mám radost a už teď doufam v brzké vydání další knihy. Hrozně mě mrzí, že jsem ji zhltla takhle rychle. Hodnotím plným počtem hvězd.

Moje oblíbená autorka. Zrovna tato kniha patří mezi slabší, ale na stylu psaní se nic nemění. Přečteno za tři hodiny od ponoření se do první stránky. Prostě musíte vědět, co teda dělají, co je teda ten další den atd... Ve srovnání například s Duchem domu Ashburnů je to veliký pokles, ale i přesto nepovažuji knihu za ztracený čas a jako lehčí oddychovku doporučuji.

Každý z nás občas zatouží vystoupit ze své komfortní zóny. Ať už jde o oblečení, stravování, sport nebo oblíbené žánry, které vyhledáváme u knih. Duch domu Ashburnů pro mě byl rozhodně výzvou a v tomto článku se dozvíte, jak jsem se s ní nakonec popasovala... Adrienne se ocitá v tíživé životní situaci. V kapse má jen dvacet dolarů a jejím nejvěrnějším společníkem je rozmazlený, leč milovaný kocour Wolfgang. Záchrana přichází v podobě dědictví, konkrétně starého domu, ve kterém po mnoho let žila až do své smrti její podivínská teta Edith. Dům se nachází daleko od malého městečka, jehož obyvatelé ho opředly hrůznými historkami a mnoha smyšlenými domněnkami. Mezi jedny z prvních věcí, které novou obyvatelku zarazí, jsou nápisy vyryté v nábytku či stěnách. Obsahují zákazy nebo příkazy a vyzařuje z nich naléhavost. Adrienne však nemá ponětí, jak má s těmito informacemi naložit. A co víc – v okamžiku, kdy zajde slunce, všechen okolní ruch a šum zaniká v podivném, uši drásajícím tichu. Hrůzné zážitky i zkazky lidí z města přivedou hlavní hrdinku k pátrání po historii domu a především k odkrývání tragické rodinné minulosti… Příběhy, ve kterých se rozklíčovává nějaké tajemství, mám moc ráda. Proto se mi celkový rámec této knihy moc líbil. Ale ačkoli jsem vcelku strašpytel, tísnivou atmosféru nebo pocity napětí či očekávání, se bohužel nedostavily. Názvy kapitol doslova vybízely ke čtení, byly úderné a slibovaly, že jejich obsah prostě bude stát za to. Celkový výsledek však pro mě vyzníval poněkud do prázdna. Navíc jsem zhruba od poloviny knihy uhodla, v čem tkví hlavní zápletka. Občas jsem se musela během čtení vrátit o pár stran zpět, abych pochopila, proč autorka navazuje daným způsobem nebo se ujistila, že příběhu nechybí souvislosti. Hlavní hrdinka mi nebyla nesympatická, ale zároveň se mi nepodařilo proniknout do její podstaty a naplno s ní příběh prožít. Za mě je tato kniha spíše volbou osobního vkusu a od toho se myslím bude odvíjet i její průběžné hodnocení. A nebo úplně zbytečně remcám, namísto abych byla ráda, že jsem svou osobní čtecí výzvu prakticky zvládla levou zadní :-) Vyzkoušejte ji a uvidíte sami.

Tohle bylo zase skvělé. Jako audiokniha perfektní.

Tohle se mi moc líbilo. Oproti předchozím, co jsem četla (Ashbourny, Šibeniční vrch, Careven Manor) příjemná změna, konečně jiný námět než že mladému člověku spadne do klína velký dům, kde straší. Napínavé, líbilo se mi, že nešlo hned jednoznačně o duchy, ale čtenář se mohl domnívat, že to klidně páchá někdo ze skupiny. Překvapila mě milenecká linka, ale nevadila mi.

Tajemný starobylý dům uprostřed lesů, zarostlá neudržovaná zahrada, nadpřirozeno a hrdina potýkající se s existenční krizí. Že vám to připadá povědomé? Darcy Coates zvolila podobný námět jako ve své předchozí knize a tím odkryla vzorce chování nejen postav, ale i strašidelného domu. Díky šablonovitému vzoru a nulové atmosféře je tak příběh neuvěřitelně předvídatelný a nic nového nepřináší. První polovina knihy se snaží vystavět ambientní atmosféru a zapojit čtenářovu fantazii, druhá je zaměřená na boj se zlem, akci a finální dramatické vyvrcholení. Avšak to, co poměrně dobře fungovalo u Ducha domu Ashburnů, v Craven Manor prostě nefunguje a selhává na plné čáře. Postavy jsou jak přes kopírák - ploché a plytké. Čtenář nemá možnost si k nim utvořit vztah a v podstatě je vám jedno, jak to s nimi skončí. Naivní Daniel, který se potýká s existenční krizí je i přes sympatickou povahu po Maře (Fantom z Blackwoodu) druhým nejhloupějším charakterem celé série Strašidelných domů vůbec. Přiznám se, že jsem v některých pasážích měla velké nutkání přeskakovat nebo knihu s definitivní platností zahodit. Na pohádkové klišoidní (mnohdy vyloženě směšné) konce jsme u Darcy zvyklí, u Craven Manor tomu není jinak. Pokud se chcete na jedno odpoledne zabavit a vypnout, neváhejte. Pokud jste odkojeni Kingem jako já, budete se nudit.