151 dní Pacifickou hřebenovkou

Úžasná, motivační knížka, po dočtení vyběhnete ven. ☺️

Skvělá knížka u které se člověk zasměje a zároveň má chuť vyrazit někam na trek

Lucie a její první knížka, putovani po PCT. Vtipné, prima čtení. Líbí se mi způsob vyprávění.

151 dní pacifickou hřebenovkou je stejně úžasná kniha, jako úžasná je i její autorka. A ona to není nadsázka, nebo snad slepý obdiv. Autorčina prvotina je tak trochu i zpověď, o přerodu městské pubertální holky, do velmi cílevědomé mladé ženy. Kniha je stejně ztřeštěná, jako byla autorka sama, ve chvíli, kdy se rozhodla ujít, asi nejikoničtější dálkový treil, od Mexických hranic, až k těm Kanadským. PCT je fenomén, ročně se na něj vydává až 6000 chodců, ale dojde jen hrstka. Pro hodně lidí touha a sen, ale také strašák. A tato bláznivka tam v trhne, nepřipravená, nezkušená, naivní, ale odhodlaná. A stane se fenoménem roku 2018. Kniha je trochu pubertálně ztřeštěná, ale kdo Lucku trochu více pozná, pochopí. :) Tohle je prostě ona. Holka s bucket listem. A tak se u knihy budete bavit, smát se a nevěřícně kroutit hlavou. Později už ale budete putovat po jejím boku a užívat si každý jeden den, na této cestě. Alespoň já se bavil. A pokud máte rádi chůzi a přírodu a volnost a dobrodrůžo, budete po přečtení pokukovat po svém batohu a zahrávat si s myšlenkou, kdy voláte šéfovi, podáváte výpověď v práci a vyrážíte na pět měsíců vstříc absolutní svobodě. Jooo tato kniha to umí. Nakopne vás.

Příběh Lucie, holky, která se rozhodne splnit jedno ze svých přání a vyrazí na Pacific Crest Trail, dle spousty lidí nejnáročnější dálkovou pěší trasu na světě, vedoucí od mexických až ke kanadským hranicím (4 300 km). Prožíváme s ní úspěchy, neúspěchy, přátelství, dobrodružství, ale hlavně její pohled na svět a jak jí cesta změnila. Příběh je psaný formou deníkových zápisů, které ne každému vyhovují, neboť spousta věcí se zde opakuje, jsou si podobná rána i pobyty ve městech. Kolikrát jsem měla u čtení chuť na burger, neboť právě ten je v knížce zmíněn snad nejčastěji :-D Vyprávění mě moc bavilo, dozvěděla jsem se spoustu zajímavých informací, „podívala“ jsem se na zajímavá místa, „potkala“ zajímavé lidi. Celá kniha je psána humorně a s nadhledem, kolikrát jsem se u ní musela i nahlas smát. Někdy přišly i dojemné situace a i slzička ukápla. Nejslabší moment knihy pro mě bylo, když Lůca prožívala lásku, to jsem si připadala, že čtu holčičí love story pro puberťáky. Kniha je doplněna o spousty fotografií. U některých opravdu zrak přechází. Jen škoda, že jim není věnováno víc prostoru.