Recenze na knihu
Měděný jezdec Paullina Simonsová

Nejprve se mi kniha vůbec nelíbila, ale jakmile Táňa potkala Alexandra, začala jsem jí přicházet na chuť. Nakonec jsem ji přečetla téměř jedním dechem během dvou dnů. Je napsaná poutavě, což patří k jejím kladům. K záporům patří několik pasáží, které v mých očích knihu poněkud stylisticky i příběhově snížily. Celkově jsem ale spokojená a mohu ji vřele doporučit dalším čtenářům, kteří nejsou zvyklí na náročnou četbu.

Měděný jezdec i přes velký počet stran patří jednoznačně k jedním z mála knih, které mě "donutily" číst si až do pozdního rána. Není to jen příběh o lásce, která překonává všechny nástrahy války, ale i o odvaze, hrůzách odehrávajících se ve válce, oddanosti, rodině a především o naději. Měděný jezdec se četl téměř sám, jediný problém vidím ve scénách, jako vystřižených z červené knihovny.

Doposud moje nejoblíbenější knížka, která nebyla překonána. Čte se jedním dechem a opravdu se nedá odložit. Vřele doporučuji těm, kteří mají rádi historii a nezajímají je jen povrchní příběhy lásky.