Medvědín

Další úžasná kniha tohoto autora. Už se těším na další knihy!!! Tento autor mě dovedl ke čtení. Do loňského roku, mi čtení nic neříkalo. Do doby, než jsem vzala do ruky knihu Muž jménem Ove (úžasné) a teď i Medvědín je má srdcovka ♥. :)

Ačkoli mi chvíli trvalo se začíst, kvůli spoustě postav a ději plném hokeje, i tak nemůžu hodnotit jinak než 5*. Backmanův styl psaní mám moc ráda. Umí skvěle vystihnou charaktery postav a jeho knihy se čtou lehce. A když se příběh rozjede, už se nemůžete odtrhnout. V jedné recenzi na tuto knihu se píše: ,,Život žádného člověka není tak nepodstatný, aby se o něm nemohl vyprávět příběh". A přesně takové jsou autorovy knihy, plné postav, zdánlivě obyčejných, každý má svůj příběh, své strasti, trápení i radosti a společně tvoří knihu, u které vás občas mrazí, která vás rozesměje, rozpláče, ale hlavně vás zahřeje na duši. A vy si nepřejete nic jiného než číst dál a dozvědět se o těch lidech vše. Kniha byla pro mě o přátelství, loajalitě, rodičovství, tajemství a životě na malém městě. A těším se na pokračování.

Trilogie Fredrika Backmana je naprosto úchvatná a patří k mým nejoblíbenějším. Dokonale propracované postavy, jejich emoce, vztahy… O hokej se moc nezajímám, ale téma sportu a dvou soupeřících měst, pro které je hokej všechno, mě vážně pohltilo.

Úžasná knížka s poutavým příběhem. Na začátku jsem se bála, že pro mě bude těžké knížku číst, protože mě hokej nezajímá ani nebaví, ale autor si dal záležet s popisem tohoto sportu tak, že i jako laik jsem se pro hokejového prostředí naprosto nadchla. Místy mi trošku vadilo, že mi to připomíná literaturu pro nactileté i některými se opakujícími motivy u více postav, ale je to jen drobnost a knihu jinak velmi doporučuju.

Příběh městečka Medvědín, kde všichni milují hokej víc než cokoliv jiného. V den, kdy se má hrát finále důležitého zápasu se však stane něco, s čím nikdo nepočítal a každý se s tím musí vyrovnat po svém. Tahle knížka bohužel nebyla pro mě. Nejsem fanynkou hokeje a ten byl téměř na každé stránce v nějaké své podobě. Chápu, že autor na jeho pozadí chtěl ukázat jednotlivé charaktery postav a samozřejmě tam dal i jinou než hokejovou zápletku, ale ani tak mě to nebavilo. Začátek byl pro mě velice zdlouhavý, opakovaly se zde stejné věci. Bylo zde spoustu postav, některé pro mě zcela nezajímavé. Tím, že autor neustále naznačuje, k čemu to spěje a jak to budou mít jednotlivé postavy do budoucna, tak mi to nepřišlo ani napínavé, ani pro čtení zajímavé. Bohužel mi nesedí autorův styl psaní a stejně tak jako u knížky Muž jménem Ove, ani tady nejsem nadšená a Fredrika Backmana si musím zařadit do „škatulky“, že to není autor pro mě.