Recenze na knihu
Neviditelné kořeny Hynek Čapka

Už jste někdy četli knihu, u které jste si přáli, aby neskončila? Záměrně jste četli pomalu, protože jste si představovali obrazy a scény z knihy? Užívali si každé slovo, které autor svým rukopisem vtiskl do vaší mysli a zanechal stopy ve vašem srdci...? Tato kniha mi toto dovolila, protože místa, ve kterých se většinou příběh odehrává, jsou mi velmi blízká. Prvorepublikový Zlín, firma Baťa, jsou pro mě velkou srdcovkou jako rodačky z tohoto města. Jsem na to pyšná, že jsem se narodila v tomto krásném městě, že důvěrně znám budovy, které vystavil T. Baťa, že jsem mohla vystudovat VŠ, která nese jeho jméno. Dalším městem z knihy je můj nynější domov, a to Uherské Hradiště ❤️ Myslím, že právem tuto knihu zařazuji mezi mých TOP5 knih, které jsem doposud četla. Je čtivá, napínavá, plná zajímavých historických informací, které jsem doposud nevěděla, vystupují zde skutečné osoby z doby sametové revoluce (Jozef Síkela - nynější ministr průmyslu a obchodu ČR). Navíc je citlivě psána, plná lásky, ale také křivd. Každá doba má své klady, ale i zápory.

Tato knížka se chválí sama už obalem, pak přitáhne ještě více pozornosti anotací a nakonec se z ní vyklube jedna z nejlepších knih, co jsem za dlouhou dobu četla. Přednost sice dávám zahraničním autorům, ale toto dílo je naprostá špička.

Mimořádný zážitek – strhující příběh, živé postavy, drsné i dojemné události z nedávných dějin. Emoce by se daly krájet a chvílemi jsem ani nedýchala. Dramatické, napínavé, ale nechybí ani poetika. Zhltla jsem za víkend.

Úžasná kniha, bude patřit k těm málo knihám, na které se nedá zapomenout..

Velmi pěkná kniha. Mohu jen doporučit.

Skvělá kniha, úžasné počtení.

Měla jsem na krajíčku, opravdu kniha dojme, ale takovým tím hezkým způsobem. Moc se mi líbila.

Skvělá knížka. Moc hezky se četla. A navíc jsme se ještě dozvěděli, jak to chodilo u Bati. A že se svých zaměstnanců ujal i v cizině po emigraci.

Románová kronika jedné rodiny. Po druhé světové válce sledujeme Tomáše a Anežku, jak se snaží uprchnout z Československa. V listopadu 1989 tu je vysokoškolák Pavel, který nám přibližuje události revolučních dní, a navíc se dozvídá, že je adoptovaný a rozhodne se pátrat po svých kořenech. Tato kniha je všude velmi chválená, i mně byla doporučena, že je to čtení přesně pro mě a rovnou mi ji známá i půjčila, ať si ji přečtu. Bohužel, půjdu proti proudu tolika skvělých ohlasů, já jsem tak nadšená nebyla. Co se mi líbilo, tak popsané listopadové události, takto den po dni jsem o nich často nečetla, navíc z pohledu studentů. Číst o lidských osudech v těch dlouhých nelehkých letech, kdy tu vládli komunisté, je pro mě vždycky zajímavé. A nejvíce musím ocenit části o Baťovi. O tom, jak řídil podniky a jak se staral o své zaměstnance. Byly to pro mě nové informace, a to se mi líbilo moc. I první řádky byly nadějné, byly akční, vtáhly mě do děje, ale po pár stránkách můj zájem opadl. Nebavilo mě to velké množství náhod, které tu byly tak časté, některé pasáže bych úplně vynechala, pro mě zbytečné odbíhání od tématu. Co nemám v příbězích ráda, tak to, když čtenář ví více než hlavní hrdina. Tím to pro mě je málo napínavé a nemám potřebu číst dál, když vím, jak to celé dopadne. A co je pro mě hlavním kritériem, zda si mě kniha získá? Emoce! Potřebuji prožívat příběh spolu s hlavními hrdiny. Tady se to bohužel nepovedlo, nic se na mě nepřeneslo, všechny postavy mi byly tak nějak jedno, žádná z nich mi nepřirostla k srdci. Za mě rozhodně zajímavý příběh, ale bohužel jsme se nepotkali s autorem a jeho styl mi nesedl.