Recenze na knihu
Hodiny chémie Bonnie Garmus

Moc pekna knizka, krasne napsana

Moc krásná kniha. Krásně napsáno a hltala jsem jednu stránku za druhou.

Kalifornie, šedesátá léta a Elizabeth Zottová. Svobodná matka, chemička, ateistka, ale hlavně, hvězda televizního pořadu o vaření, díky kterému ji pozná miliony žen. Ty ji obdivují za její názory a občas jde vaření na druhou kolej. Tato knížka s krásnou obálkou je klasický případ toho, že když se nechám nalákat spoustou chvály, mám vysoká očekávání, která se bohužel nenaplní. Opravdu jsem se moc na knížku těšila, ale nezískala si mě. Moc se mi líbilo, co nám autorka chtěla předat. Kniha řeší závažná témata, jako postavení žen ve společnosti v šedesátých letech, jejich vzdělání, možnosti zaměstnání. Jak to měly těžké svobodné matky. Vliv náboženství na běžný život. Bylo tam toho spousta, ale mě to nezaujalo. Do čtení jsem se musela nutit, Elizabeth mi byla nesympatická. Navíc většina postav tam byla černobílá – ti dobří krásní a ti zlí šerední… Vím, že je to fikce, i přesto mi to přišlo hodně nereálné, strašně překombinované. Autorka chtěla dát do příběhu všechno, až toho tam je prostě moc. Kdyby se možná více zaměřila na Elizabeth, trochu více ji rozebrala a méně se zabývala věcmi kolem… nevím. Prostě mi to jako celek nesedlo.

Skvělá. Odvážná. Humorná. Feministická. Dojemná. Těmihle slovy se dá kniha popsat, jednoduše to byl úžasný zážitek. Přiznám se, že v určitých částech knihy, se mi četlo těžko z neustálé nespravedlnosti vůči nejen naší hlavní hrdinky Elizabeth, ale vůči ženám celkově. Nicméně Elizabeth se se svým osudem “druhořadý chemik” pere s grácií a nehodlá se vzdát. V knize sledujeme několik linek, které se různě prolínají a na konci dojde k rozuzlení celého příběhu. Tohle, jak na sebe ty různé linky odkazovaly, vás nutilo číst dál a zjišťovat, co se bude dít. Elizabeth je žena velmi svérázná, sebevědomá a bojující za (nejen) svá práva. Ano, je trochu asociální, což může vést k tomu, že její strohé odpovědi mohou ponoukat lidi si myslet, že je nesympatická. Nicméně, od Elizabeth Zottové můžete čekat jen upřímnost, zájem o vědu a lásku ke své dceři a ke svému psovi. Postavy v této knize jsou ale všechny skvěle psychologicky propracované. Autorka dokázala každé postavě vdechnout život a vy jste se s nimi vydali na horskou dráhu emocí. Tahle kniha je plná odvahy. Je to strhující příběh, ve kterém jsem od začátku fandila hlavni hrdince. I když její příběh nebyl jen veselý, dokázala se se vším poprat. Vyhrála? Kdo ví, tohle si musíte přečíst, takže tuhle otázku nechám nevyřčenou.