Recenze na knihu
Tiché roky Alena Mornštajnová

Úžasná, excelentní, vynikající! Jako vždy krásný styl psaní, skvělé slovní obraty, příběh má hlubokou myšlenku...

Tak nevím... Úplnou náhodou se mi do rukou dostala tato kniha - Tiché roky od Aleny Mornštajnové. Měla dobré recenze a hodila se mi do Čtenářské výzvy , tak jsem se do ní pustil. Teď jsem jí dočet a jsem plný hodně smíšených pocitů. První polovina knihy mi připomněla v některých pasážích moje slohové práce ze základky. Pak přišel celkem nečekaný zvrat a kniha dostala relativně spád. A poslední stránky už člověk jen hltanu, jak to dopadne. Autorka vypráví příběh jedné rodiny očima otce a očima dcery. Vyprávění se k sobě díky sjednocující se časové linii postupně přibližují. A i když jsou životy otce i dcery a jejich vzájemná vazba celou dobu pečlivě popisovány, objevují se nové, důležité detaily jejich života. Spíš než příběh samotný, jsou pro mne zajímavější myšlenky a otázky, co kniha vyvolává. Že i když člověk že svého pohledu dělá maximum, tak to pro okolí tak nevypadá, spíše naopak. I když to není můj šálek kávy a tyto knihy nijak nevyhledávám, přečtení nelituji

Opět velmi silný a osobitý příběh. V jednom momentě i nečekaně překvapivý... Každopádně myslím, že by kniha snesla o něco více stránek. Určité části příběhu více rozepsat a dopovídat...

Tak už jsem se vynořila ;-) - dočteno jest. Z autorčiných knih, bych ji přirovnala asi nejvíce k Hotýlku, a to protože - jakožto pamětník - vím, co a proč se dělo a co to pro dotčené osoby znamenalo. Ale i přes to, že tak nějak "víte" celou dobu, co knihu čtete, stejně jste stále více a více (jak děj graduje) překvapováni tím, co jste o hrdinech knihy vlastně věděli - a vlastně tak trochu ne.... Nebudu prozrazovat- užijte si to také :-)!

...brilantní.

Skvěle napsaná kniha. Spousta námětů k zamyšlení!

Knížka, kterou jsem přečetla jedním dechem. Příběh z pohledu otce, oddaného komunisty a jeho dcery Bohdany, která se snaží odhalit rodinná tajemství. Krásně napsané, příběh, který Vás chytne u prvního slova a nepustí ani u toho posledního. Klidně bych brala ještě dalších sto stránek :-) Určitě všem doporučuji, a to nejen Tiché roky, ale jakoukoliv knihu od Aleny Mornštajnové

Miluju jak v každé její knize dochází k nečekaným zvratům. Co musím ocenit je návaznost poslední věty předcházející kapitoly a první věty následující kapitoly, autorka si s tím vyhrála a určitě to zvdihlo uměleckou stránku díla, víc Vás to táhlo k tomu číst dál

Paní Morštajnová umí psát a další příběh mi vtáhnul silně do sebe,příběh je silně emotivní a přesto z běžného života za doby komunismu a po něm.

Přečtena jedním dechem, i přesto ne tak dobrá jako předcházající.

Zvláštní, silná a jako zatím u autorky vždy se četla jedním dechem.

Krasna knizka, citliva, perfektne vykreslene postavy. Ceske spisovatele moc nectu, o to prijemnejsi to bylo prekvapeni. Po dlouhe dobe knizka, kterou jsem si opravdu vychutnala.

Není to lehké čtení, není to oddychovka, ale Alena Mornštajnová umí používat slova tak, že i ten nejdrsnější příběh se čte jako pohádka.

Krásně napsané

Příběh se mi líbil možná více než tolik opěvovaná Hana. Spisovatelčin styl psaní je návykový, mám chuť hned si koupit i všechny její další knihy. Co bych vypíchla je téma komunismu zpracované z úplně jiného úhlu pohledu, a to někoho, kdo sám socialismus budoval, nebyl obětí tohoto režimu, ale naopak jejím strůjcem, který to vlastně myslel všechno dobře, a nic špatného si na tom připustit nechtěl. Vtipné je, že až ke konci knihy jsem pochopila, že Bohdana vlastně vůbec nemluví, ne-li je téměř němá.

Úžasná kniha. Četla jsem na části, ale nikdy jsem nechtěla přestat. Pohledy lidí jako dane kapitoly byly skvěle rozdělené. Silné emoce, do kterých jsem se dokázala vžít. Dokázala jsem pochopit, jak se mohl cítit otec, i když takový člověk nejsem. V tu chvíli jsem jim byla. Konec mě dalo by se říci až naštval. Chtěla jsem víc. :-) I ta slza ukápla.

Mlčení má tu výhodu, že vás nikdo nemůže přistihnout při lži a každý si vaše mlčení vysvětlí po svém." Asi 3 roky zpět jsem četla první knihu, a to Hanu. Měla jsem z ní rozporuplné pocity. Teď se mi dostala do rukou tato kniha a chytla mě od začátku. Mám ráda dva pohledy, kdy člověk dokáže více pochopit obě strany. Jak moc může naše životy a naši budoucnost ovlivňovat jedno rozhodnutí. Nejedná se o silné téma jako u Hany nebo Listopádu, ale o osud jedné rodiny. Znáte své rodiny? Zkusili jste se někdy ptát rodičů, prarodičů na své předky? Sama jsem dělala rodokmen a některé osudy byly velmi překvapivé. Kniha plná melancholie, touhy po životě, smutku a otázek, na které se roky člověk odpovědi nedočká, a tak se z roků stanou roky tiché.

Další skvělé dílo p. Mornštajnové.

úžasná kniha

Nejprve jsem si myslela, že knihu na chvilku odložím. Ze začátku mne vůbec nezaujala, ale jakmile jsem se dostala k půlce, zbytek knihy jsem přečetla jedním dechem. Rodinné tajemství vás nenechá spát a budete chtít vědět jak to dopadne.