Recenze na knihu
Listopád Alena Mornštajnová

Jsem hodně zklamaná... Nestačí mít jen "jméno" a děsit vizemi... Kniha hodně zaostává za minulými. Jsem zvědavé, jak ji budou hodnotit renomovaní kritici. Já jako čtenářka tedy špatně. Autorsky nevyužitá příležitost.

Knížku jsem přečetla jedním dechem - jako ostatně všechny knihy Aleny Mornštejnové. Měli by si ji povinně přečíst všichni, kterým se stýská po starých časech.

Kniha me az desila. Cetla se skvele, jako vsechny autorciny predchozi. Ale tema me zklamalo, oproti predchozim palec dolu. Myslim, ze zaujala spis mlada devcata, mne ano i ne.

Příběh o tom, jaký by byl asi život, kdyby v listopadu 1989 dopadlo všechno jinak a komunisté zůstali u moci. Příběh Marie, která se kvůli účasti na demonstraci dostane na dlouhá léta do vězení. A příběh Magdaleny, která je umístěna do „ozdravovny“, kde se vychovávají noví komunističtí kádři. Dlouho očekávaná kniha Aleny Mornštajnové je tu. Neváhala jsem ani minutu a hned jsem se dala do čtení. Jak už bývá u autorky zvykem, kniha je neskutečně čtivá, psána s lehkostí. Ponořila jsem se do příběhu a už jsem knihu neodložila, dokud jsem jí nedočetla. V knize je spoustu různých vět, slovních spojení a citátů, které se mi moc líbily a moc jsem si je užívala. Období kolem roku 1989 je zde vylíčeno neskutečně realisticky, takže jsem se vrátila vzpomínkami do té doby. Spoustu věcí jsem si připomněla a oživila. O to horší bylo číst dál, neboť představa, že by se opravdu nepodařilo svrhnutí komunismu, byla velice živá a krutá. Hlavně ve druhé části knihy bylo skvěle vylíčeno, jak by to tu vypadalo, kdyby… A myslím, že je to i varováním toho, abychom neusnuli na vavřínech a svobodu si nenechali vzít. Navíc veškeré zákazy a příkazy, které se objevily v knize, mi připomněly současný život v pandemii, takže další prohloubení depky. Zhruba od třetiny mi kniha připomínala Příběh služebnice, nevím, jestli to je dobře nebo špatně, ale je to tam hodně cítit. Na druhou stranu, asi jakýkoliv příběh, kde vládne diktatura, bude Služebnici připomínat…. Co se týče lidské roviny a hlavních hrdinů, nechytil mě příběh tolik za srdce, jak tomu bývá zvykem. Zvláště Magdalena mi byla hodně nesympatická a u Marie bych uvítala více informací z jejího života. Každopádně emocí, tam bylo dost, ne, že ne Myslím, že hlavně začátek knihy se mi líbil proto, že jsem četla o něčem, co jsem sama zažila. Jsem moc zvědavá na názor mladších čtenářů, kteří již komunismus nepoznali na vlastní kůži. Takže celkově zajímavá kniha, kterou rozhodně doporučuji k přečtení, ale od autorky mému srdci nejbližší zůstává Slepá mapa.

Velká očekávání, dočetla jsem ji, ale vůbec me nenadchla, vzhledem k předchozím knížkám zklamání

Mám od této spisovatelky všechny knihy, na tuto jsem se velmi těšila. O to víc mne mrzí, že ji nemohu hodnotit tak, jako předešlé autorčiny knihy. Velké zklamání, bohužel jsem ji ani nedočetla a vyměnila za jinou knihu.

Zklamání. Všechny předešlé knihy autorky byly vynikající, Hana samozřejmě na prvním místě. Tato kniha mě ale velmi zklamala. Přijde mi, že v tomto tématu autorka tzv. příliš tlačila na pilu. Depresivní čtení, které jsem sice dočetla, ale již se k němu nevrátím.

Kniha je naprosto úžasná. Jsem s ní naprosto mimo. Stále si musím říkat ,že to není skutečnost ,i když některé pasáže byli dnešní době podobné. Byl by to krásný film.

Nemohla jsem se dockat vydani nove knihy od pani Mornstajnove, ale byla jsem zklamana. Knihu jsem docetla,ale znovu ji cist uz nebudu. Vsechny jeji knihy miluji, ale tahle se mi proste nelibila. Tesim se na dalsi, snad s lepsim tematem. Ale dekuji za vsechny knihy, ktere jsem od ni cetla. Je to PANI SPISOVATELKA.

Po předchozích skvělých titulech A. Mornštsjnové, jsem nyní byla velmi zklamána. Kniha je napsána jiným stylem, což by samo o sobě nemělo být na škodu. Ale tak důležité téma půdobí jako rychle sespsaná slátanina s povrchními znalostni o severokorejském a čínském režimu, zasazené do Československa na konci osmdesátek. Tentokrát se to opravdu nepovedlo.

Kniha je velice krásně napsaná i pro člověka, který tento režim nezažil. Ukazuje jak daná doba byla zvrácená, ačkoliv její ideály nebyly až zase tak špatné, ale jsem ráda, že dějiny proběhly tak jak proběhly.

tahle spisovatelka nikdy nemuze zklamat.opet precteno na jeden zatah, supeeeer

Přečetla jsem ji jedním dechem.

Mám od této spisovatelky všechny knihy a všechny jsem přečetla jednim dechem, na tuto jsem pár měsíců čekala a o to více jsem se těšila, ale zklamala mě, prodala jsem ji dal, jinak si je všechny vždy nechávám....

Knížku jsem přečetla jedním dechem a při představě, že je pravdivá mě docela mrazilo... Za sebe určitě doporučuju...

Listopád Aleny Mornštajnové je fascinující a zároveň mrazivé dílo, které vás vtáhne do alternativní historie Československa. Autorka zde brilantně rozehrává alternativní realitu, v níž se sametová revoluce neodehrála, a čtenáře vtahuje do světa, kde touha po svobodě naráží na stěny totalitního režimu. Příběh je plný emocí – od zármutku přes hněv až po naději, která i v těch nejtemnějších chvílích bliká jako drobný plamínek. Autorka se s neuvěřitelnou citlivostí věnuje otázkám osobní odvahy, morálních dilemat a role jednotlivce v běhu dějin. Každá stránka vás nutí přemýšlet: Co bychom udělali my na jejich místě? A především – co by se stalo, kdyby naše dějiny nabraly jiný směr? Listopád není jen kniha, je to zážitek, který ve vás zůstane dlouho po dočtení.

Kniha mě moc nezaujala.

Zajímavý příběh o tom, jak by vše bylo úplně jinak, kdyby se nějaká událost nestala tak, jak ji každý zná. Nad něčím podobným se zastavuji docela často, kdy si kladu otázky, jak by svět vypadal při jiném rozhodnutí, ať jde o cokoliv. Velmi zajímavé čtení, které vás donutí k zamyšlení.

"Listopád" je skvělým dílem Aleny Mornštajnové, krásně popsaný ač smutný děj, který zaujme každého čtenáře. Strhující děj a dokonale vykreslené postavy vás vtáhnou do příběhu od první stránky. Tuto knihu doporučuji všem, kdo si cení výjimečné literatury.

Musím říct, že myšlenka celého příběhu je velmi zajímavá. A tím, že je zasazena do skutečných událostí naší historie je i uvěřitelná. Navíc si autorka hraje s motivem mateřské lásky, odloučení od dítěte a strachem o jeho život. Což na mě působilo vlastně nejvíc. Hlavní zápletku jsem celkem rychle (a bez vší skromnosti i přesně a bezpracně) odhalila a tím jsem nezažila takové to wow. Kniha ovšem zahrála na mou mateřskou strunu. Velmi ve mně rezonovaly scény a kapitoly s dětmi v kontrastu s ukázkou vojenské síly. Celkově bych dala cca 75%.