8 důvodů, proč vést děti ke čtení

8 důvodů, proč vést děti ke čtení - titulní obrázek

Profesor Trávníček, který se dlouhodobě věnuje výzkumu čtenářství v České republice, říká, že čtenáři jsou obecně mnohem aktivnějšími lidmi, kteří dokážou vyhodnocovat informace a čelit vlnám dezinformací lépe než nečtenáři. Pokud vám tohle jako důvod nestačí nebo vás zajímá celkový přínos čtení, neváhejte číst dál.

1. Viditelný „školní“ efekt

Rodiče, zeptejte se sami sebe, proč chcete, aby vaše děti četly. Snad nejčastější důvod bude ten, že chcete, aby měly dobrou slovní zásobu, aby se zlepšily v českém jazyce jako školním předmětu a aby tak nějak celkově odpovídaly společenské představě chytrého člověka. A ano, i tohle vše patří mezi přínosy čtenářství.

2. Rozvoj (nejen) charakteru

Kromě viditelných školních výsledků pomáhá v rozvíjení fantazie a empatie.

3. Lámání si hlavy

Čtení má prokazatelný efekt na schopnost soustředit se. V dnešní rychlé online době není nic divného, že u ničeho moc dlouho nevydržíme (a platí to i pro dospělé, nejen pro děti), čtení knihy, která nás baví, dokáže všem lidem pomoct postupně prodlužovat čas aktivního soustředění.

4. Číst s porozuměním = myslet

Čtenáři mívají lepší potenciál pro rozvoj kritického myšlení. Dokážou totiž ze psaného textu vytáhnout „to důležité“, lépe se jim třídí informace a dokážou si je i efektivně ověřovat. Pozor, netvrdím, že je to samozřejmostí u každého čtenáře. Ale čtenáři mají dobrou vstupní pozici do světa kritického myšlení a čtenářské gramotnosti, protože proč? Protože rozumí psanému textu.

5. Získávání nových informací

Informace se dají získávat různými způsoby (např. pomocí naučných pořadů a dokumentů), ve většině případů je ovšem právě čtení tím, co nám pomáhá nové informace získat. Nemyslí se tím totiž jen čtení papírových knih, ale také čtení různých článků na internetu.

6. Slavná slovní zásoba

Nakonec jsem se rozhodla slovní zásobě věnovat vlastní bod. Není to totiž něco, co využijeme jen ve škole. Slovní zásoba, kterou člověk, tedy i dítě, získá prostřednictvím čtení, je často pasivní (slova, která známe, ale nepoužíváme). Nemusí to tak ovšem zůstat. Ideální na čtení navazující aktivitou by mělo být – jak doma, tak ve škole – sdílení zážitků a myšlenek spojených s knihou – povídání si o knihách, které může mimo jiné probudit ona pasivně existující slova v aktivně využívaná.

7. Pochopení a tolerance

Když ke čtení přidáme sdílení, můžeme zapracovat i na rozvoji pochopení jiných názorů a jejich tolerance. Pro každého může mít určitý text jiný význam, na každého může kniha udělat jiný dojem… A dokonce i postava v knize se může chovat úplně jinak, než bychom se chovali my, ale často, jelikož známe její pohnutky, nás tím vede k pochopení cizích motivů a akcí.

8. Historie civilizace

Většina historie lidstva je historií psaného textu. Když pomineme pravěk, je to právě písmo a schopnost zaznamenávat psané informace, co nás provádí celými dějinami lidského pokolení. Právě prostřednictvím čtení a psaní můžeme zaznamenat naše zkušenosti, názory i události, které jsme prožili, a uchovat je pro další generace. Zní to velkolepě a velkolepé to vskutku je. Stejně jako čtení samotné.

Závěr

Věřím, že čtení vnímáte nejen jako zábavnou aktivitu pro odreagování (i když i to je důležité). Zároveň doufám, že jste zde objevili něco nového a třeba našli inspiraci k tomu, proč své dítě vést ke čtení. A pokud třeba tápete, jak na to, podívejte se na předchozí článek z této série, kde jsme se zaměřili právě na to.

Mohlo by vás zajímat

Vesmírníček - Petr Brož BESTSELLER

4.8 z 5 hvězdiček

pevná vazba

Kniha nominovaná na ocenění Magnesia Litera Už jste někdy zažili, že ve vás něco vyvolalo neodbytnou otázku proč? Začal vám v hlavě...

399 Kč

Běžně 499 Kč

Do košíku

Líbil se vám článek? Sdílejte ho s přáteli!

Sdílet Sdílet

Podcasty