Pokud máte odvahu poznat tvrdou slupku Australské buše, proniknout mezi domorodé kmeny, tančit u otevřeného ohně a plahočit se přes duny, pojďte za mnou. Provedu vás drsnou krajinou, kde vládnou přísná pravidla a kde šamanství je uctíváno a velebeno.
Emilie Tempestová se po letech cestování vrací do kraje svého dětství, tam, kde cítí kořeny. Domů, kde je půda sužována horkem, kde vítr, nesoucí s sebou zrnka prachu, je s vámi dnes a denně. Už jako dítě byla divoká, jejím domovem bylo Měsíční údolí a jejím jazykem byla Warlpudžština.
Po návratu se radostně vítá s kmenovým vůdcem Lincolnem Flindersem, chlápkem se zkaženými zuby, bílými vlasy, který ji zná od dětství. Přijímá od něj pozvání k večeři, kde hlavním chodem je pečená kočka (milovníkům zvířat nyní asi vstávají vlasy na hlavě) a užívá si domorodého zpěvu. Jen jedna osoba zde schází. Lincolnova dcera Hazel, kamarádka z dávných let, se kterou mají spoustu nedořešeného.
Ovšem na scénu vstupuje Blackie Džapanangka, čaroděj, šaman, který má dar buď uzdravit, nebo zabít. Emilie ho přistihne při hádce s Lincolnem. Jen její znalost jazyka je už dost omezená a tak jen tápe ze střípků slov. Ráno je Lincoln nalezen mrtvý, brutálně zavražděn, se zlomeným vazem a vyříznutou ledvinou. Jak přízračné.
Rebelka Emily Tempestová se od puberty toulala po celém světě - studovala, cestovala, pracovala…, a nikde doopravdy nezakotvila a nenašla klid. Proto se vrací do Měsíčního údolí, australské osady, kde kdysi strávila dětství. I...
Emiliina noční můra ožívá, její sny o zkrvavené, lidské ledvině se stávají smutnou skutečností. Podezřelý z Lincolnovy smrti je Blakie, který nehybně sedí na kameni s nepropustným výrazem ve tváři. Opravdu ho zabil kvůli znesvěcení půdy, jakémusi tabu? Objeví se i Hazel, aby vzápětí opět zmizela, tentokrát truchlit pro svého otce.
I Emilie odchází, do nedalekého, nenáviděného městečka s názvem Buřina. Smrt přítele jí nedává spát, zvlášť když se zdá, že šaman vrahem není. Pátrá na vlastní pěst a sama se dostává do nebezpečí. A v hlavě jí zní píseň Karludžurru – Diamantová holubice. Tato kniha je velmi neobvyklá. Každá kapitola nese označení, což už nebývá moc běžné. Ale víc mě udivují ty samotné názvy, jako třeba - Buřina - prdel světa.
O vulgarismy není nouze a ačkoliv nejsem zrovna puritán, tak to množství sprostých slov mě hodně zarazilo. Spousta výrazů v knize jsou v domorodém jazyce, tudíž nebuďte překvapeni, že často budete vracet stránky na slovník, aby jste si je přeložili.
Život v centrální Austrálii, tak, jak je v knize popisován, bych určitě nechtěla žít. Šamanské písně, věčná oblaka prachu, mrtvé mouchy v uších dítěte – nic pro zhýčkaného Evropana. Kmen Warlpudžu je sice fikcí, ale samotné jádro je společné pro oblasti severně od Alice Springs.
Adrian Hyland za tuto knihu získal prestižní Cenu Neda Kellyho a v roce 2010 vydal další dílo, opět v hlavní roli s amatérskou vyšetřovatelkou Emilií. Diamantová holubice si jistě u nás své příznivce najde. Je šamanská, divoká a vulgární.
Jaký je Štěpán Kozub bez kostýmů a scénářů? Nový knižní rozhovor s ním nabízí víc než jen zajímavosti z jeho života, poodkrývá nám jeho duši, zkušenosti, to, jaký je sám mimo kamery.
