Byt v Paříži obletěl sociální sítě, a tak vám i my přinášíme recenzi na tento počin z pera oblíbeného francouzského autora.
Příjemné překvapení s nádechem elegantní Paříže. Guillaume Musso je jedním ze současných nejprodávanějších francouzkých spisovatelů. Od roku 2001 má na kontě už celkem 16 románů. Byt v Paříži je zatím pátý z nich, který byl přeložený do češtiny.
Policistka Madeline a spisovatel Gaspard nemají nic společného – dokud si omylem nepronajmou stejný jednopokojový byt v Paříži, jenž navíc ukrývá záhadnou minulost slavného malíře. Namísto očekávaného klidu a odpočinku se tak...
Od této knihy mě nejprve lehce odrazovalo, že se jedná již o druhou knihu s hlavní postavou Madeline. Moje obavy se ale nakonec ukázaly jako neopodstatněné, protože román je napsaný tak, že čtenáři poskytuje dostatek informací o minulosti hlavní postavy, aby mu navazující události dávaly smysl. Nicméně jsem byla zvědavá a nakonec jsem si přečetla i předcházející knihu Volání anděla. Zde jsem se pro změnu maličko obávala žánru „romantický thriller“.
Moje hodnocení je tedy následující: pokud jste fanouškem Mussoa, rozhodně si přečtěte popořadě obě knihy, protože na knihách je znát jak vývoj autora, tak i hlavní postavy. Pokud vás zaujala pouze kniha Byt v Paříži, rozhodně se toho nebojte a běžte do ní!
Pro fanoušky detektivních thrillerů by mohlo být Volání anděla poněkud náročnějším soustem, protože první třetina knihy se skutečně zabývá vztahovými rovinami a romantická linka postupně doznívá v průběhu celé knihy. V Bytě v Paříži je rozjezd podstatně rychlejší. Opět se tu sice prolínají osudy muže a ženy, jejichž vztah se v průběhu knihy rozvíjí, ovšem o vyloženě romantickou zápletku se nejedná.
Co bych ale chtěla vypíchnout u obou autorových knih, se kterými jsem zatím měla tu čest, je jeho práce s citáty nejrůznějších osobností, které uvozují jednotlivé kapitoly. „Celá léta si zapisuju věty, které mě inspirovaly nebo rozesmály, které mě dojaly, nebo mě dokonce ohromily. V mých knihách vyjadřují to, co se jejich prostřednictvím snažím v jednotlivých kapitolách sdělit.“ Na konci obou knih je seznam odkazů na knihy, kde autor vyčetl každou z vět, které v úvodu každé kapitoly použil, aby čtenáři měli možnost si dle libosti jednotlivé knihy přečíst.
Nyní už ale k Bytu v Paříži. Ještě nikdy se mi nestalo, aby mi hlavní postavy v knize byly tak nesympatické, a přesto se mi kniha tak moc líbila. Hlavní postava Madeline Greenová je náladová a vznětlivá, její spolubydlící dramatik Gaspard Coutances je typický nevrlý umělec, který se stará především sám o sebe. Tyto osobnosti ale svede dohromady příběh malíře Seana Lorenze, jehož dům si oba pronajali. Nejprve každý z nich pátrá na vlastní pěst, aby se ale někam pohnuli, je třeba, aby své síly spojili.
Převážná část románu se odehrává v nádherné, věčně stávkami zatížené Paříži. Čtenář se ale s hlavními hrdiny podívá i do španělského Madridu, či do New Yorku, města, které nikdy nespí. Musím přiznat, že pařížská část se mi asi líbila nejvíce. Autor má totiž neskutečný talent pro popis míst, kde se postavy pohybují, takže ve mně byl schopný navodit pocit, že jsem tam s nimi. Nejen, že Musso popisuje všechny krásy a zvyklosti Paříže, ale nebojí se zabrousit do jejích temných stránek a zlozvyků. Nejspíš proto jeho popis působí tak autenticky.
Tento literární skvost s množstvím zajímavých odkazů a míst z pera francouzského spisovatele si rozhodně nemůžete nechat ujít. Byt v Paříži není nijak žánrově vyhrazený, má tedy potenciál, aby si našel skutečně širokou škálu čtenářů. Lze v něm najít prvky psychologického románu, špetku romantiky, detektivní zápletku i thrillerové napětí.
