Alessandra Torre u nás naposledy na blogu vystoupila v záři reflektorů s novinkou Hříchy Hollywoodu.
Ještě předtím jí u nás vyšly dvě knihy, a to Černé lži a Dívka z 6E. Tentokrát ale nezůstaneme u
romancí, s Ghostwriterem se naopak ponoříme do vod mystery a thrillerů. Nikoliv však klidných a
křišťálově čistých jako vyleštěné zrcadlo, ale do hloubek, ze kterých se nemáte šanci beze změny na
duši dostat.
Patnáct betsellerových titulů, miliony fanoušků. Jen málokdo po sobě zanechá hlubší stopu než Helena. Jejím denním chlebem jsou slova, svým čtenářům tak zprostředkovává příběhy, které nemohou sami prožít. Nejvíce slov, tajemství a zvratů však nosí v sobě. To se teď má změnit, trpí totiž závažnou chorobou a hodiny nemilosrdně tikají. Na svou poslední knihu si proto najme Ghostwritera, ten má za ni převyprávět skutečnost plnou pravd a lží, kterými policii i své blízké před čtyřmi lety úspěšně obelhala. A potom? To už jí snad může být jedno…
MOJE POSLEDNÍ KNIHA BUDE MOU ZPOVĚDÍ…Lhala jsem. Policii, přátelům i rodině jsem kdysi vyprávěla příběh, vylhaný od začátku až do konce. A víte co? Všichni mi uvěřili. Ale není se čemu divit. Vyprávění příběhů mě přece...
Ghostwriter je jeden z fenoménů, o kterých není dobré si dopředu cokoliv zjišťovat. Román pravdu úspěšně obchází anotací, i vnitřkem, ten jen pomalu odhaluje skutečnost a vzpomínky, které tvoří jeden dechberoucí celek. Dovedu si představit, že i pro čtenáře, který má něco v žánru načteno, dokáže kniha uchystat nemalý šok. U mě byl o to větší, že do sekce thrillerů, mystery a krimi nezabloudím, jak je rok dlouhý. Jednoduše proto, abych si uchovala novotu každého případu, který se mi náhodou dostane do rukou.
Pokud se na něco můžete u Alessandry Torre spolehnout, je, že vás napíná a pobízí všemi možnými prostředky, které má k dispozici. Přirozeně krátkými kapitolami, jež budete hltat jednu za druhou, poměrně nesympatickou hlavní hrdinkou, od které však chcete a potřebujete zoufale slyšet pravdu a přiměřeně rozhazovanými kousky malých pravd, které se pojí v mnohem větší šokující obraz. Do toho přidejte emoce měřitelné na Richterově stupnici a máte vystaráno na příběh, který sice přečtete na jedno posezení, ve finále vás však rozloží na několik týdnů.
Ghostwriterje i ve svém žánru velmi specifickým titulem. Čtenáře neprosí o soucit, ale podmaňuje si ho. Nehraje na přebytečné vsuvky a nehledá kompromisy. Jistě, tohle všechno může vyznít jako prázdná klišé, bez dalších průtahů vám ale můžu slíbit, že na tento příběh po přečtení dlouho nezapomenete, o šokujícím závěru nemluvě. Pokud chcete co nejlepší zážitek, jakékoliv další popisy děje hoďte za hlavu a knihu si naslepo přečtěte. To, že nebudete zklamaní vám mohu zaručit dnešním plným hodnocením a ujištěním, které nedávám často a sice, že tahle kniha nemá jedinou chybu.
A zajímavost nakonec: Ghostwritera autorka původně publikovala jako samovydavatelka, i přesto však dokázala sklidit obrovské ohlasy a zaskórovat více než 15 000 hodnoceními na čtenářské sociální síti Goodreads. Podle jejích vlastních slov to byl nejtěžší román, který doteď napsala a z původního konceptu v důsledku nezůstal kámen na kameni. Pro ty, co nejsou v obraze, Alessandra Torre nepatří mezi ty, kteří by ze svých knih louhovali čajíček, do svých příběhů naopak zahrnuje kontroverzní témata, kvůli kterým je leckdy mezi prodejními kruhy odmítána. Celkem zvláštní, když uvážíme, jak bouřlivé reakce mezi svými čtenáři pravidelně sklízí.
