Sáhnout občas po žánru, který je mimo naši komfortní zónu, není špatné. Zkuste to třeba v rámci výzvy #tojanectu tak, jako náš redaktor Jirka.
Život přináší řadu překvapivých momentů a literatura nezůstává pozadu. Když jsem sahal po tomto titulu, bylo to čistě instinktivní rozhodnutí bez kladných či záporných očekávání. Nakonec se ukázala síla paradoxu, protože jakožto čtenář naprosto ignorující svět žánru fantasy a pohádek, se mi dostal do rukou román, který v sobě ukrývá jak prvek fantasy, tak i pohádku.
Čtyřicetiosmiletý Američan George Duncan provozuje tiskařský krámek v Londýně, je rozvedený a osamělý víc, než si chce přiznat. Jedné noci ho vzbudí zvláštní zvuk nesoucí se ze zahrady. Ke svému překvapení tam najde bílého...
Ptáka osvětloval pouze měsíc ze studené, jasné zimní oblohy a bělavé, šedé a tmavé odstíny kontrastovaly s potemnělým trávníkem...
Příběh nám dává možnost nahlédnout do života dvou postav, George a jeho dcery Amandy. Oba vedou relativně obyčejný život, který je nenaplněný a rozhodně ne šťastný.
George je chlapík ve středním věku, je rozvedený a nenapravitelně hodný na každého ve svém okolí. Bohužel se ukazuje, že tato vlastnost není pro ženy zrovna nejpřitažlivější, a tak ho každá, dřív nebo později, opustí.
Amanda to taktéž nemá lehké. Od malička se snaží začlenit do kolektivu a pokaždé, když už to vypadá, že by si mohla najít kamarády, projeví se její nekompromisní upřímnost a stačí pár nepříjemných poznámek, aby nakonec lidi ve svém okolí odradila. Nepomáhá ani její popudlivá povaha a věčná choleričnost. Stejně jako její tatínek je rozvedená a její jedinou láskou zůstává čtyřletý syn Jean-Pierre.
Nicméně jak už jsem zmínil, život umí být překvapivý. Jedné poklidné noci George vzbudí zvláštní skřek, který, jak se vzápětí ukáže, patří raněnému zvířeti. Tím zvířetem je nádherný pták, jeřáb, kterého někdo proklál šípem.
Za několik dní, když George přemítá nad tím, jestli setkání s jeřábem nebyl jen sen, se v jeho tiskařském obchůdku zjeví záhadná a krásná žena jménem Kumiko. To jméno je zvláštní, ta žena ještě zvláštnější a George si je v daný okamžik jistý jen jedinou věcí – právě se na první pohled zamiloval. Toto setkání se ukáže, jak pro George tak pro Amandu jako osudové, a oběma změní život. Bude to ale změna k lepšímu nebo k horšímu? A co je vlastně Kumiko zač a jaké záhady a tajemství skrývá?
Ten dotyk mohl být pouhou vzpomínkou a sevřená ruka zmařeným pokusem sáhnout do minulosti a znovu jej pocítit, protože minulost vždycky zklame ty, kdo se ji snaží vzít do hrsti...
Vyprávění hlavních postav se prolíná s vyprávěním legendy, která pojednává o stvoření světů a jejich zániku, o pradávných stvořeních, která byla odsouzena k lásce, ničení a tužbě po odpuštění. Jak postupujeme příběhem, postupujeme zároveň i legendou až ke konečnému střetnutí obou světů a závěrečnému rozuzlení. Zajímavé je, že sám Patrick přiznává, že inspirací mu byla jeho oblíbená japonská pohádka, se kterou se seznámil v dětství.
I když kouzelné světy pro mě opravdu nejsou něčím, co bych vyhledával, ponoření do tohoto světa bylo velice příjemné. Když odhlédnu od té pohádkové části, pořád zůstává čtivé drama a zajímavé postavy, které jsem neměl problém mít rád a do jejichž problémů jsem se dokázal lehce vcítit.
Jeřábí žena se ukázala jako velice zajímavý počin a stejně příjemný zážitek, který jsem si odnesl já, si máte možnost odnést i vy. Jestli vás zajímá drama, ale rádi byste ho měli něčím ozvláštněné, třeba závanem pohádky pro dospělé, tento román Patricka Nesse je napsaný právě pro vás.
