Malá kniha naplněná velkou bolestí, která jako by neměla nikdy skončit. Mozek si s námi zahrává a
minulost často prezentuje veselými obrázky v pastelových barvách, a my tak rádi vzpomínáme na
něco, co ve skutečnosti bylo úplně jinak. Jan Tománek představuje příběh založený na výpovědích
skutečných lidí, kteří se rozhodli promluvit o utrpení, které jim bylo působeno v letech normalizace.
Vydáme se do pekelných míst, kterým se říkalo normalizační lágry a velice rychle pochopíme, že je
to jen jiný název pro koncentrační tábory. Jste připraveni?
Světlo
Začínáme první částí příběhu, která je ale velice krátká, pomíjivá a v kontrastu s budoucími událostmi, mizí rychleji než ranní rosa. Píše se rok 1969 a krajina se utápí v přílivu letního počasí. Míla a jeho kamarádi se vydávají na čundr, vyzařuje z nich mládí a jejich hlavy jsou naplněné tužbami a myšlenkami na dobrodružství. Jedna noc plná zábavy, alkoholu a nevhodných řečí stačí k tomu, aby se z nich stali nepřátelé režimu, avšak nejvíce to odnese Míla.
Syrově drsná výpověď nevinně odsouzeného mladého trampa, který se provinil jen tím, že byl ve špatný čas na špatném místě. Jeho cesta brutálními pracovními tábory v té báječné normalizační době, kdy všichni mlčeli a užívali si...
Každýmu z nás cinkali v báglu tři lahváče a celý víkend na čundru byl před náma. Co víc si může šestnáctiletej kluk za socíku přát...
Tma
Sny jsou rychle pohlceny nastupující temnotou a šestnáctiletý Míla pomalu padá do propasti, u které se zdá, že nemá žádné dno. Druhá část příběhu začíná a bude trvat deset let. Vyšetřování je rychlé a bez ohledu na to co se skutečně stalo nebo nestalo, na Mílu se valí další a další obvinění, která jsou křivá a smyšlená. Rychle se stává jedním z mnoha, které režim vnímá jako hrozbu, postupně vystřídá několik lágrů a ačkoliv se to zdá nemožné, ten další je vždy o kousek horší než ten předchozí. Ocitá se na nelidských místech plných sadistických zrůd a praktik, které v člověku nezanechají nic lidského a stává se jenom kusem dýchajícího masa. Ve světě se dějí úžasné věci, ale uvnitř lágrů nesvítí slunce, ani zde nejsou lidé, jen prázdné lidské schránky, které se zdají být více mrtví, než živí.
Zůstal jsem ležet. Asi jsem usnul nebo omdlel. Nevím kolik uběhlo času. Všude bylo ticho. Jen ticho. Asi byla noc...
Shrnutí
Nádech a výdech, nádech a výdech. Je potřeba se pořádně rozdýchat, než se mi přestanou klepat ruce a já budu moci pokračovat. Již první věta, v úvodní části recenze napovídá, že vás čeká velice silný zážitek. Míla Petrovský a Jiří Wolf se rozhodli podělit se se světem o hrůzách, kterými byli nuceni projít, a tím odkryli minulost, která by neměla být zapomenuta, protože se dotkla životů více než 200 000 lidí a mnohé z nich stála život.
Konvenční hodnocení zde nemá smysl, Jan Tománek zpracoval téma velice dobře a jeho kniha je určena každému kdo se nebojí poznat pravdu. Při čtení se na mě valily další a další hrůzy, kaskáda zmaru která ne a ne skončit, až nakonec to opravdu skončilo a mně se ulevilo. 176 stran, které vás nenechají pořádně vydechnout, poté několik fakt a doslov autora, všechno doprovázené vlnami emocí, to je titul Lustr pro papeže. Vymezte si čas, udělejte si volné odpoledne a věnujte chvíli tomuto příběhu, podle mého názoru si vaši pozornost zasluhuje.
V království, kde tajemná mlha děsí obyvatele a magická infekce znamená jistou smrt, Elspeth už 11 let skrývá svou nákazu a její následky. V její mysli sídlí Noční běs, který sílí každým dnem...
Náš Literární kalendář 2025 z dílny KNIHY DOBROVSKÝ je tu, aby vás provázel každý den. Najdete v něm nejen přehled důležitých dnů a svátků, ale také fascinující příběhy ze světa literatury, čtenářské výzvy a tipy na literární výlety.
