RECENZE: Mrazivá krutost

„...to mě opravdu přimělo přemýšlet o otcích a dcerách, o komplikovaných, těžko formulovatelných vztazích, které ženy někdy mají se svými otci.“ (Caz Frear)

Příběh

Děj se začne odehrávat v Londýně. Cat Kinsellová sedí v kavárně, kde ji osloví šarmantní muž jménem Joseph Madden. Ví o ní, že je policistka a požádá ji o radu ohledně jednoho svého zvláštního podezření. Cat jej více méně odbyde a na tuto epizodu brzy zapomene.

Po nějaké době je v jednom malém sdíleném londýnském bytě nalezena mrtvola mladé dívky Naomi. Vyšetřování detektivy přivede k rodině, jejímž jedním z členů je také, jak se ukáže, Joseph Madden. Je to náhoda? Když se však Joseph stane hlavním podezřelým, začne o jakékoliv náhodě Cat silně pochybovat. Ale je všechno opravdu tak jednoduché, jak se to jeví? Další členové rodiny jsou totiž také celkem záhadní. Josephova sebelítostná žena Rachel, její hodný bratr Marcus s excentrickou manželkou Kristie, ale i Maddenových rebelující dcera Clara. Všichni, zdá se, drží pohromadě a rozhodně tu je nějaké rodinné tajemství, kterému se musí přijít na kloub. A pak je tu ještě Noemin poněkud nedůvěryhodný spolubydlící Kieran Drake. Jak se Cat a jejímu svéráznému parťákovi Lu Parnellovi s jejich respektovanou šéfkou Kate Steelovou podaří toto klubko rozmotat, to se ještě uvidí. Jisté ale je, že nudit se při tom nebudeme.

Recenze

Mrazivá krutost sice volně navazuje na Malé sladké lži, ale příběh (případ) je jiný. Sice místy najdeme odkazy na části Catina života z předchozí knihy, myslím však, že to vcelku nevadí a lze si knihu přečíst samostatně tak, jako jsem to udělala já.

Přestože autorka Caz Frearová používá dlouhá a komplikovaná souvětí (která však nepostrádají smysl), má příjemný styl projevu, kterým se jí daří inteligentně a čtivě vyjádřit danou atmosféru a mezilidské vztahy v ní. Jak uprostřed rodiny - ať už té podezřelé, anebo Catiny vlastní - tak mezi kolegy uprostřed vyšetřování.

Moc se mi líbilo pojetí formy přátelství v týmu detektivů, zejména Cat Kinsellové a Lua Parnella. Tak jako ve zdravé rodině, kde se sice občas špičkujeme, ale s láskou a respektem, a když o něco jde, tvrdě za ni bojujeme. Stejně tak bych oproti tomu mohla v knize vyzdvihnout autorčino perfektně výstižné pojetí chování té nezdravé rodiny či člověka samotného. Narcistu v jejím podání bych tedy nechtěla potkat…

I když je příběh chvílemi trochu zdlouhavý a možná až moc uvěřitelný – a my přece trochu neuvěřitelnosti máme rádi – jedná se o velmi kvalitně propracovanou klasickou detektivku s psychologickými prvky, která se přečte na pár zátahů. Zažijeme zajímavě vedené výslechy (u kterých se budeme i smát), tu a tam i „tak akorát“ snesitelné napětí, a hlavně si řádně procvičíme svoje mozkové buňky, protože záhad bude až až. A nemine nás ani opravdu velké překvapení na úplném konci. Přesně tak, jak to má být. Caz Frearová zkrátka tento žánr umí a patří-li k vašim oblíbeným, bude vás hodně bavit.

Úryvek

Má dlouhé fialové vlasy, třpytivé oční stíny a je hezká. Má ten typ postavy, kterou v bulvárních časopisech pro mladé tvrdošíjně označují „s křivkami“, což znamená, že vypadá jako dobře živená a normální, pravděpodobně s velikostí 38. Leží na zádech a volné stříbrné šaty má na stehnech vysoko vykasané. Levou paži má vystrčenou nahoru, kdežto druhá jí ztěžka leží podél těla. Zápěstí jí zdobí okouzlující náramek – deset růžových korálků dohromady tvoří slovo DISCOBUNNY. Nehty na nohou si nalakovala mátově zeleným lakem. Na rukou má sáčky, které jsou popsané a zapečetěné. Vickeryová se dívá na podlahu na svoji mrtvou starost. „Ošklivá záležitost.“