RECENZE: Občas lžu

Amber se v současné době nachází v dosti nelichotivé situaci, je totiž upoutaná na nemocniční lůžko. Nemůže se hýbat, nemůže mluvit, ba dokonce ani nezvládne otevřít oči. Jediným smyslem, který ji ještě zbyl je sluch. V nouzi poznáš přítele, říká se, ale žena si není vůbec ničím jistá. Z řečí, jež se k ní donesou, vyznívá její dosavadní život, na který si mimochodem nemůže za boha vzpomenout, celkem bídně.

Jediné tři prvky v jinak nepředvídatelné rovnici jejích osudových selhání, nejsou zrovna tím, oč by stála – kromě toho, že je v kómatu, ji zřejmě ani nemiluje manžel, a navíc je prý tu a tam celkem zdařilá lhářka! No, tohle je určitě výhra století, a k tomu si připočtěte ještě velkou dávku nejistoty ohledně budoucnosti mezi živými.

Alice Feeney, někdejší úspěšná reportérka zpravodajského kanálu BBC, se rozhodla po patnácti letech pověsit svou slibnou kariéru na hřebík a rovnýma nohama skočit do dosud neprobádaných spisovatelských vod. Pořekadlo praví, že risk je zisk a v tomto případě platí na více než sto procent. Debutantce se podařilo stvořit povedený psychologický thriller v jehož čele se představí hrdinka, kterou budete milovat i nenávidět, ale i přes časté protichůdné pocity jí budete držet palce a doufat, že se přeci jen vyhrabe z té kaše problémů, které si natropila.

Zprvu by se mohlo pozdávat, že na čtenáře kromě nudných monologů zoufalé pacientky na pokraji smrti nic nečeká, ale nedávejte na první dojem. O zpověď rozhodně nepůjde, ke slovu se dostane nejedna zajímavá postava, která vás mnohdy opravdu zaskočí. Co je ovšem naprosto bravurně ztvárněné a zaslouží si velkou poklonu, je dozajista dějová linie, která se neustále rozvětvuje a odhaluje tak nová a nová tajemství.

Amber je zvláštní, v některých momentech si budete pokládat otázku, zdali a do jaké míry je vůbec příčetná. Bude vám vrtat hlavou, co z bizarních průpovídek je realitou a co naopak jen výplodem její fantasie, jež bloudí v temnotách. Zkrátka a dobře román vás uvrhne do mírné stísněnosti a nejistoty, stránku za stránkou budete v křečích číhat na to, až se objeví despota, trýznitel a monstrum, jež vám celou tu dobu uniká.

Umná propojenost minulosti, a to včetně zápisů z dětských deníků a méně vábivé přítomnosti ve finále dotváří celý příběh, který pomalu graduje. Dávejte si však pozor na to, co čtete, spisovatelka si s vámi zahrává doslova jako kočka s myší, strká vám pod nos falešné stopy, intrikující vodítka a zcela zjevné odpovědi, které vás mají svést na scestí. Pamatujte si, že nic není takové, jaké se na první pohled zdá.

Pokud v nakladatelství „Domino“ skutečně něco umí, tak je to najít pravý, vytříbený skvost mezi průměrnými thrillery, s nimiž se v poslední době roztrhl pytel. A pozor na samotný název titulu, který zní „Občas lžu“, ale kdo lže? A skutečně lže, nebo celou dobu mluví pravdu, ačkoliv je hluboce přesvědčen o opaku? Tak na tuhle otázku si, vážení, musíte najít odpověď sami! Za sebe mohu přidat jen obrovské doporučení!