Jeffery Deaver je čtenářům amerických detektivek dobře znám. Psaní se věnuje od jedenácti let. Jako novinář se při cestách vlakem do práce bavil psaním svých vlastní verzí oblíbených thrillerů. To jistě může být pro mnohé z nás inspirující.
Jedním z jeho oblíbených hrdinů je kvadruplegik Lincoln Rhyme. A právě s ním se opět setkáváme i v detektivním románu Ocelový polibek, jehož překlad z anglického originálu The Steel Kiss vyšel v minulých dnech v nakladatelství Domino. Hlavní linií románu je honba za číslem 40. Tak policisté říkají téměř jednoznačně podezřelému pachateli vražd, které se časem ukážou jako sériové a poněkud záhadné. Jako kdyby zlo bylo pácháno ve jménu dobra!
Amélie Sachsová pronásleduje muže podezřelého z vraždy. Jde mu v patách až do nákupního centra, a zatímco podezřelý v klidu popíjí kávu, Sachsová přivolá posily a přemýšlí, jak ho zatknout, aniž by vyvolala rozruch. Její snaha...
Příběh začíná skoro nevinně. Detektiv Amelie Sachsová ztrácí při pronásledování v obchodním domě stopu a právě v tom okamžiku dojde k neštěstí. Pohyblivý eskalátor zabije muže. Náhoda? Možná. To však v tuto chvíli nikdo neví. Poté vstoupí do hry Lincoln Rhyme, ale v trochu jiné, neobvyklé roli. Už nepracuje pro policii, učí na univerzitě. Přijme však jako výzvu nabídku pojišťovny, vyšetřit případ neštěstí na eskalátoru. A tady to začne.
Kniha, která má 655 stran, Vás už nepustí. Děj začne gradovat, všechny okolnosti se neuvěřitelně propojí a vaše překvapení nebude brát konce. Od napětí si chvílemi odpočinete u další dějové linie, kdy se Amélie setká se svým bývalým snoubencem. I tato linie, která nenápadně prostupuje celý román, však ve finále přinese další šok. Přesně podle Deaverova stylu.
Zavrhli jste rodinnou a přátelskou lásku a vyměnili ji za drogu vlastnictví. Musíte vlastnit víc a víc a víc, až bude – už brzy – vaše vlastnictví vlastnit vás a s chladným ocelovým polibkem vás pošle do pekla…
Jeffery Deaver se pro svůj typický rukopis dá dobře zařadit. Jeho otevřené konce jednotlivých kapitol, které vždy pokračují zase až po té další, vás udržují v neustálém napětí. Jako když se díváte na film a v nejnapínavějším okamžiku přijde reklama. Místo reklamy však máme další, o nic méně napínavou kapitolu. V Ocelovém polibku je navíc zajímavé autorovo použití ich-formy, kdy protagonisté, včetně podezřelého, jakoby mluví pro sebe. A my se domníváme, že víme, co si myslí.
Obdivuji také skvělé rozpracování jednotlivých postav, zejména Amélie Sachsové, mající navenek tvrdou slupku, ale uvnitř citlivou ženskou a velmi tolerantní duši. Lincolna Rhyma si oblíbíte, nejen pro jeho přirozenou inteligenci, která se projevuje už jen schopností zvládat svůj těžký handicap. Oblíbíte si ho také pro jeho smysl pro humor a vtipné glosy, nemluvě o jeho profesionální odbornosti. A Deaver nezanedbává ani postavy vedlejší, ke kterým, ať chcete nebo nechcete, získáte vztah.
Přesto, že se jedná „jen“ o detektivku, donutila mne se zamyslet. Je totiž také o nezištném přátelství a na něm založené lásce, kde si lidé pomáhají prostě proto, že se mají rádi a respektují jeden druhého, aniž by se vyhýbali svým vlastním názorům a z toho plynoucím sporům. Ocelový polibek je poutavá kniha, kde si mimo jiné zahrajete i šachy. A věřte, že až po jejím dočtení vezmete do rukou ovladač, budou se vám třást..
Nejkrásnější dětská kniha se vrací! A dokonce svítí!
Přidejte se s dětmi na stopu mimozemskému životu. Proměňte se zase na malou chvíli v kosmonautky i geology a objevujte s námi odpovědi na to, jestli by život mohl existovat také na Venuši, Marsu či Titanu.
