Je opravdu Sentimentální román z pera Biancy Bellové sentimentální? A jaký příběh skrývá tato poměrně útlá kniha? To se dozvte v knižní recenzi.
Kniha se zajímavým až ponurným obalem, a ještě podivnějším životním příběhem, který vás nenechá ani na chvilku vydechnout. Plný životních pravd, ale i situací, o kterých se mnohdy nahlas příliš nemluví a možná jsou pro společnost určitým tabu.
Sentimentální román není román, a už vůbec ne sentimentální. Je drsný a ostrý jako nabroušené kanady. Dva lidé, dva vypravěči, jeden den, dvě místa a dvě setkání se smrtí se stávají spouští pro sestřih vzpomínek, zážitků,...
Strhující děj, která vás nenechá o samotě, ale donutí vás přemýšlet. Přemýšlet o tom, jestli váš život je vlastně naprosto v pořádku. Román, který jasně vypovídá o tom, co prožívá každý, kdo vyrůstá v rodině, která příliš nefunguje. Jak moc to může zamávat s vaším životem a jak ještě dlouhé roky budete mít v paměti ukryté i ty trpké vzpomínky, které byste nejraději vytěsnili.
Velmi zajímavé je samotné pojetí knížky – příběhem vás provází Eda a Nina. Dvě osoby, které spojuje jediné - smrt. Přesně ta situace, která změní jejich životy k nepoznání. Žádný den už nebude podobný těm předchozím. Každý na danou situaci nahlíží trochu jinak a o to zajímavější jsou jednotlivé zápletky a společné vzpomínky, které si každý z nich uchovává. Každý prožívá tu svou bolest po svém a často tápe ve vlastním světě. Ve světě plného nepochopení, depresí a neporozumění. Oba žijí své životy, ale najednou shodou okolností se vše změní, a ač chtějí nebo ne, jsou jejich životy spojeny již napořád. Bez předchozího upozornění. Román je tak plný emocí, zármutku, trápení, nadějí, ale i chvil, které se zdají být na první pohled pozitivní.
Bianca Bellová má úžasné kouzlo, a to tkví především v tom, že i na relativně pár stránkách umí dokonale popsat jednotlivé postavy včetně dokonalých charakteristik, které jsou tolik podobné jiným a mnohdy nám připomínají vlastní životní zkušenosti a pády. Chvílemi to člověku až nahání hrůzu a vlastně si často až po přečtení může uvědomit, že v životě není nic černé a ani naprosto bílé. Jak je život vratký a může se vlastně změnit jen pouhým jedním okamžikem.
Člověk po celou dobu čeká alespoň na záblesk pozitiva, dobra či alespoň vyhlíží někoho, kdo vás obejme a řekne, že bude zase vše v pořádku. Bohužel, to se po celou dobu nedostavuje, a tak vám nezbývá nic jiného, než začít brát věci tak jak jsou. Stejně tak jako jeho hlavní postavy. Na hrdinství tedy nezbývá čas, a tak pomalu přihlížíte situacím, které vám sám život připravil a snažíte se s nimi poprat, tak jak nejlépe umíte. A vlastně doufáte v jediné. Především v to, že vás nic takového nepotká a nebudete v naprosto stejné situaci, kdy vás pohltí zármutek a vina, že jste tomu všemu mohli předejít a vše mohlo být tak jako dřív.
Knížka osloví především ty čtenáře, kteří dokáží brát život tak jak je, a nevidí vše jen růžově. Jedná se opravdu o sentimentální román, který nenechá chladné ani ty největší drsňáky. Je tolik lidský a procítěný.
