RECENZE: Temný vzorec

Chladnokrevně jsem zabil člověka a přesvědčil všechny, že šlo o sebeobranu. Byl to sériový zabiják, takže to nikdo moc pečlivě nezkoumal...

Nepokrytě šílený vědátor dostal nápad, že zkříží Gregoryho House a novodobě ztvárněnou postavu Sherlocka Holmese. Takhle nějak by mohla spatřit světlo světa zneklidňující postava doktora Theo Craye. Kdyby se to tak skutečně stalo, poplácal bych onoho vědátora po zádech, za vynikající práci.

Příběh

Theo Cray je zpátky a tlačí před sebou vozík, který je až po okraj naplněný děsivou a bolestivou minulostí. Kdyby tak tušil, že budoucnost pro něj nachystala něco ještě mnohem horšího, než doposud zažil. Theův seznam polapených (nebo také zavražděných) sériových vrahů mu vydobyl silné renomé, ale také se o něm ví, že používá nezákonné metody, a v neposlední řadě dokáže být slušnou osinou v zadku. Zkrátka klasický Theo.

Lovec sériových vrahů se rozhodně nechystá na odpočinek a tak není divu, že jakmile se na scéně objeví záhadný zdravotní bratr, který možná zabil několik dětí, ihned se vrhá po jeho stopách. Za pomoci moderních vymožeností, jako jsou počítačové sítě a strojové učení, začíná pátrat po dalším nebezpečném psychopatovi. A aby to neměl Theo tak snadné, neustále mu nad hlavou visí Damoklův meč v podobě nebezpečného viru Hyde, kterým se možná nakazil.

Panebože. Pokud personál označuje oddělení pro staré lidi jako márnici, není to dobré znamení. Zdravotnící mívají smysl pro černý humor, ale tohle je černé až moc...

Verdikt

V nedávné recenzi na knihu Chamtivost jsem byl hodně pokleslý, protože autor věnoval svým postavám minimální péči. Uplynulo pár dní a já rozečítám Temný vzorec, knihu, která v sobě ukrývá hrdinu vypiplaného do nejmenšího detailu. Jsem okouzlen a mé srdíčko plesá. Jestli existuje nějaký patron recenzentů, tak se těším jeho velké přízni. Pokleslost je pryč a na její místo se po právu vrací nadšení.

Jak už jsem prozradil, dnešní recenzovaný titul je již čtvrtým pokračováním a pro mě je to premiéra, protože předchozí díly mi utekly. Andrew Mayne má ale pod čepicí, protože mi neustále házel drobečky, malé střípky předchozích dílů, s jejichž pomocí jsem se v jeho vesmíru začal rychle a bez problémů orientovat. Později se ukázalo, že to byly sladké návnady, které mě měly nalákat k tomu, abych si poctivě doplnil a nejlépe zkompletoval celou sérii. Taktika zabrala, protože jsem se mu chytil na háček. Je to velice šikovný rybář, ehm tedy spisovatel.

Ach, Theo. Už jen to jméno samotné ve mně probouzí zájem. Mám nutkání chválit a zase chválit. Jdu na to. Tahle kniha je krásná jak uvnitř, tak i zvenku. Vymazlený přebal, kapitoly, z nichž každá obsahuje trefný nadpis a decentní ilustraci. Tomu říkám péče a smysl pro detail. To pravé "woow" ale zažívám, když se pořádně začtu. Ihned mi dochází, proč je doktor Cray takový čtenářský miláček. Takhle propracovaný charakter se jen tak nevidí. Dovedu si představit, jak se pod rukou autorova pera hlavní postava rozvíjí a rozkvétá. Jestli chcete vědět, jak vypadá literární balet, zkuste zaklepat na dveře pana Maynea. I když asi nebude doma, protože pravděpodobně podniká další cestu kolem světa.

Mávnu jí na rozloučenou a vyjdu do sněhu. Zatímco kolem mě víří vločky, snažím se představit si matematiku vánice. Otevřu ústa a chytím jednu z vloček na jazyk...

Haló, jste tady ještě semnou? Dobře, jenom vás zkouším. Temný vzorec je příběhem, který má sílu a neskutečně graduje. Jestliže jsem v polovině ztrácel dech, tak ke konci mi už modral obličej z nedostatku kyslíku. Geniální závěr. Užíval jsem si to do poslední kapitoly, do poslední věty. Arnold Schwarzenegger tvrdil, že posilování je lepší než sex a já tvrdím, že ještě lepší je tento titul. Klepete si na čelo, co? Chápu vás, musel jsem si na konec trošku zapřehánět.

Teď se musím na moment zastavit, dát se do pořádku a hlavně se uklidnit. Než se vrhnu na další knihu se žraločí dravostí mám v plánu malou literární mezihru v podobě jedné povídky. Ta povídka se jmenuje Desatero a pochází z dílny Adama Pýchy, samozvaného vládce Knižních závisláků a nekompromisního milovníka pokrývek hlavy s kšiltem. Adame, už si na tebe brousím zuby! Tak zase příště na přečtenou.