4.2 z 5 hvězdiček
pevná vazbaVelké naděje - Dokonale čtivý román od autorky série Truly, Madly, Deeply|RECENZE
Nový román pro ženy láká atraktivní obálkou i příběhem lásky, která na cestě za štěstím musí překonat nejednu překážku. Odehrává se v neokoukaném prostředí nemocnice. Má smysl klást si při čtení tohoto románu velké naděje? Dozvíte se v této recenzi.
4.6 z 5 hvězdiček
měkká vazbaLauře Collinsové se splnil sen. Získala místo na jedné z nejprestižnějších klinik v Americe. V Nemocnici Whitestone v pouštním městě Phoenixu Laura rychle pochopí, že ve svém vysněném povolání musí jít až na hranice svých sil a...
Hlavní hrdinka Laura právě dokončila medicínu a splnil se jí velký sen. Byla přijata do nemocnice Whitestone na absolventskou praxi. Lauře i ostatním nováčkům je přidělen jako školitel doktor Nash Brooks. Je přísný, odtažitý a chladný, avšak všemi uznávaný a velmi charismatický. Jeho svěřenci se bojí mu odporovat a mají z něho respekt. Až na Lauru. Ta neví, co se s ní děje, ale v jeho přítomnosti je kurážná a nebojí se postavit za sebe nebo někoho ze svých kolegů.
Nashe nebojácná Laura ihned zaujme. Je vynikající lékařka, upřímná, laskavá a také krásná. Ví však, že kdyby si s ní začal, mohlo by to mít vliv na jejich kariéry. Také Laura k Nashovi brzy začne cítit silnou náklonnost, ale oba se svým citům brání. Jejich vztah by někomu mohl být trnem v oku. Lásce se však příliš poroučet nedá…
Ava Reed knihou Velké naděje potvrzuje, že se právem řadí mezi německé spisovatelské hvězdy románů pro ženy. Nevím, jak je to možné, ale nějakým způsobem mi unikla její série Truly, Madly, Deeply, takže jsou Velké naděje mojí první knihou z její spisovatelské dílny. A musím říct, že jsem naprosto nadšená. Dílo jsem přečetla jedním dechem a otevírala jsem jej v každé volné chvilce, i kdybych měla přečíst jen jednu jedinou stránku.
Román si mě získal hned od první strany. Ukázalo se však, že kapitoly před nástupem do nemocnice jsou jen takovým pozvolným rozjezdem. Po tom, co Laura začala pracovat jako lékařka ve Phoenixu, jsem knize naprosto propadla. Zdá se, že je ze mě oficiálně fanynka románů pro ženy z lékařského prostředí. Kromě romantické linky mě moc bavilo řešit spolu s Laurou všechny její případy, prožívat s ní smutek i radost, špičkovat se s kolegy a budovat si v nemocnici přátelství na celý život.
Kniha je napsána hodně čtivě, je vyprávěna z pohledu Laury a Nashe a doplněna lékařským slovníkem, aby čtenář porozuměl všem odborným pojmům. Za tuto milou pozornost ode mě autorka určitě dostává plusové body navíc. Téměř veškerý děj se odehrává v nemocnici a musím říct, že jsem za to ráda. Vím, že to asi bude znít divně, ale ve dnech, kdy měla Laura volno, jsem se, stejně jako ona, nudila. Také jsem myslela na to, co se děje v nemocnici a těšila jsem se, co dalšího ji tam bude čekat. Z toho mi vyplývá jediné: přenesení emocí a pocitů na čtenáře se autorce povedlo na jedničku. Když už jsme u emocí, kniha jich ve mně vyvolala opravdu spoustu. Zasmála jsem se, poplakala si nad ztrátou pacientky, několikrát jsem se dojala a na vlastní kůži jsem pocítila Lauřinu frustraci a bezmoc i Nashův strach ze sblížení.
Hlavní postavy se k sobě dokonale hodily a já ani nedokážu říct, kdo se mi líbil víc. Od začátku mi bylo jasné, že Laura vedle sebe potřebuje člověka, který rozumí všemu, co profese lékaře obnáší. Někoho, kdo pochopí její smutek a bezmoc při smrti pacienta i nepopsatelnou radost, když se jí podaří někoho zachránit. Z jednoho dojemného momentu, kdy Nash Lauře pomohl překonat smutek ze ztráty pacientky, jsem vybrala také ukázku:
„Brečím a brečím až jsem úplně prázdná a poddám se naplno své bolesti a zoufalství. Bezmoci a pocitu viny.
Slíbila jsem jí to.
A nemohla jsem to dodržet.
Nevím, jak dlouho tam stojím s Nashem, který mě objímá a tiskne a mlčí se mnou. Vím jen, že je můj obranný štít, moje kotva, můj kompas. Chtěla jsem se na něj zlobit, ale ještě mnohem víc jsem ho nechtěla mít ráda. Hodně věcí se vymklo mojí kontrole.
Příliš mnoho…
Riino srdce už nebije. Moje až příliš. A já se ho v tuhle chvíli ptám: Co jen budeš dělat? Kam půjdeš, kde chceš zůstat? A ono odpoví: Udělám to, co je správné. Půjdu tam, kam patřím. A kde bych chtělo zůstat? Přece tady.“
Jediné, co mě na chvíli trochu rozladilo, byl otevřený konec. Po přečtení slov „Pokračování příště“ jsem cítila obrovskou frustraci a zběsile jsem knihou listovala, jestli nenajdu Epilog. Nenašla jsem. Na všem zlém je však něco dobrého a já jsem ráda, že kniha bude mít pokračování. Z mého průzkumu navíc vyplývá, že to nebude jen jeden díl. Nakonec se mi tedy vlastně ulevilo. Lepší několik dalších dílů než jedna kapitola, v níž najdu odpovědi na všechny mé otázky. Snad na ně nebudeme čekat dlouho.
Mohlo by vás zajímat
4.6 z 5 hvězdiček
měkká vazbaLauře Collinsové se splnil sen. Získala místo na jedné z nejprestižnějších klinik v Americe. V Nemocnici Whitestone v pouštním městě...
Nejnovější články
-
Obsadili jsme 6. místo v žebříčku nejlepších zákaznických zkušeností. Děkujeme!
S velkou radostí vám oznamujeme, že jsme se umístili na 6. místě v prestižním žebříčku 100 nejlepších zákaznických zkušeností,...
-
Návrat do herního světa Zaklínače: Vše, co víme o 4. dílu legendární série
A je to tady! Od chvíle, kdy jsem dohrála (ehm, poněkolikáté) Zaklínače 3: Divoký hon, uplynulo již mnoho let. Přesto mám časté...
-
Státní svátky 2025 a dny pracovního volna. Kdy budeme mít čas číst?
Je potřeba mít v kalendáři pořádek. Ať už jste vášnivými čtenáři, nebo si chcete najít čas na odpočinek s knihou, přinášíme...