RECENZE: Vražda v Mallowan Hall – Lahůdka pro milovníky Agathy Christie

Příběh

Vše se odehrává v roce 1930 na Mallowan Hall. Je to honosné sídlo, kde se svým druhým manželem, archeologem Maxem Mallowanem, bydlí slavná autorka detektivek Agatha Christie. Sídlo je právě plné hostů, přátel Mallowanových, které si na pár dní pozvali. K sídlu náleží samozřejmě také rozsáhlá domácnost s množstvím služebných, komorných a komorníků, včetně velké a plně funkční kuchyně. Jako kdybyste si představili příběhy panství Downton, pokud je znáte, protože přesně tak to funguje i na Mallowan Hall.

Hospodyní, a také hlavní postavou, je zde Phyllida Brightová, bývalá vojenská zdravotní sestra a přítelkyně Agathy Christie, která byla za války rovněž zdravotní sestrou. Domácnost řídí s přehledem pevnou, ale spravedlivou rukou, i když pod dozorem majordoma pana Dobbla. Phyllida miluje Agathiny detektivky, zejména elegantního Hercula Poirota, a ráda řeší různé záhady. Nepředstavujte si však žádnou slečnu Marplovou! Phyllida je mladá, krásná, vždy perfektně upravená s dominujícími ohnivými vlasy. A má nějaké tajemství, o kterém ví z celého domu jen Agatha.

Phyllida Brightová viděla za velké války mrtvol až dost, takže když našla na podlaze ležet mrtvého muže, ani jí nepřišlo na mysl začít ječet. Ten nečekaný pohled v ní nicméně vyvolal tiché, překvapené vyheknutí a poté vlnu obav, za níž následovala zlost. Jako bych toho dnes neměla už tak dost na práci, pomyslela si.

Jednoho dne objeví Phyllida v knihovně mrtvolu, která má v krku zabodnuté plnící pero. Jde o muže, prý fotografa a novináře, který se pod záminkou udělat s Agathou rozhovor, předchozího dne vnutil do domu. Nikdo z hostů ho neznal, jak všichni tvrdí, ale je tomu opravdu tak? Vždyť někdo ho znát musel, protože vrahem je bezpochyby jeden z nich… Phyllida se okamžitě pustí do pátrání. Prostě jí to nedá a o postupu přivolaného inspektora Corka má navíc jisté pochybnosti. Vůbec totiž není podobný Hercule Poirotovi, spíš je jeho pravým opakem.

Můžete mi věřit, že od této chvíle už nebudete dělat nic jiného než pátrat s Phyllidou. Přemýšlet, tipovat, a pořád nebudete vědět nic. Vaše šedé buňky mozkové dostanou pěkně zabrat, ale vsadím se, že vraha až do konce knihy neuhodnete.

Vražda v Mallowan Hall

Nebudu to tajit, a není to asi žádným překvapením, že dojde ještě k jedné pěkně kruté vraždě a že se chvílemi budete i trochu bát, stejně jako Phyllida, která se párkrát dostane do značně prekérní situace. Ještěže má doma ve svém pokoji úžasné společníky: Kočku Stilton a kocoura Rye, kteří ji vždy uklidní a dobře poradí. Jako její velká opora se kupodivu ukáže i nově přijatý, svérázný a dosti neomalený šofér Bradford, se kterým má Phyllida kvůli jeho neuctivému vystupování tak trochu problém. Ale to už bych vám prozradila moc. Snad jen ještě, že na závěr si Phyllida (klasicky) všechny svolá do oné inkriminované knihovny a tak, jako Poirot či slečna Marplová, šokovanému osazenstvu vysvětlí, jak se to celé seběhlo a proč, a samozřejmě ukáže na vraha. Tak co? Už se těšíte?

Stilton ležela na svém obvyklém místě v křesle čalouněném modrým chintzem, kde si Phyllida ráda četla. Když kočka uviděla, jak se její paní náhle vřítila do pokoje, přimhouřila pronikavé modré oči. Rye se jako obvykle rozvaloval na polici s knihami a jeho ocas se jako vzrušené písmeno J kroutil před sbírkou botanických, zahradnických a bylinkářských svazků, zatímco na ni kocour shora jízlivě hleděl.

Hodnocení

Vražda v Mallowan Hall je jako vystřižená z díla Agathy Christie. Jak už jsem zmínila, velmi mě překvapilo, že ji napsala Američanka. V knize je totiž kromě typické christiovské zápletky a malebného prostředí anglického venkova, také spousta britského humoru. Phyllidiny hlášky a suše konstatované komentáře jsou nesmrtelné, stejně jako třeba její vtipný slovní pingpong s Bradfordem nebo s majordomem Dobblem.

Autorka se zjevně nechala inspirovat některými konkrétními případy napsané Agathou Christie, zřejmě účelově, a povedlo se jí perfektně vystihnout její styl. A přitom si různými nuancemi (postava Phyllidy atd.) umně zachovala svůj vlastní originální rukopis. Atmosféra příběhu se všemi detaily, které do sebe nakonec krásně zapadnou, je úžasná, a to včetně sledování chodu soukolí tak obrovské domácnosti, jako je sídlo Mallowan Hall.

Bavily mě také všechny autorkou pečlivě vykreslené postavy, z nichž je každá něčím zajímavá. Zkrátka, knížka Vražda v Mallowan Hall se mi opravdu moc líbila a její nádherně provedená obálka můj pocit ještě umocnila. A pozor! Colleen Cambridge prý napsala další díly! Pokud se jich dočkáme i v českém překladu, já si je tedy rozhodně nenechám ujít, už jenom proto, abych se dozvěděla, jaké že to Phyllida před námi skrývá tajemství…

Hodnocení: 98 %