Sobotní rozjímání: Postapokalyptická budoucnost

Tak to je konec.

Tím začíná každý titul žánru „postapo“, a proto mě to k němu tolik přitahuje. Není to ovšem konec definitivní, to by nebylo o čem psát, spíše se jedná o završení jednoho cyklu a počátek cyklu nového. Lepšího nebo horšího?

Nemusíme být pesimisté, abychom viděli, že lidstvo míří k zániku, a ať už si ho přivodí samo nebo ne, konec jednou přijde, i když to může trvat stovky, tisíce či miliony let. Postapokalyptická literatura nám nabízí řadu scénářů, jak by měl onen konec vypadat a já jsem se rozhodl, že vám touto cestou nabídnu svých top pět titulů, do kterých jsem se zamiloval, a které by rozhodně neměly chybět v žádné knihovničce fanouška tohoto úžasného žánru. Jste připraveni na konec starých a začátek nových pořádků? Jdeme na to.

Mojí první pozvánkou do světa zkázy bude román Silo od Hugha Howeyho. Hugh nám ukazuje svět, který je zdecimován chorobou neznámého původu a hrstka lidstva neměla jinou možnost, než se schovat pod zem, do obřího sila, které se stalo jejich domovem. Později doplňuje příběh druhým dílem s názvem Turnus, jež je prequelem dílu prvního, a v němž se čtenářům dostane vysvětlení, odkud se choroba vzala a ukazuje, že Silo není jen jedno, ale že jich existuje celá řada. Celý příběh pak završuje díl třetí s názvem Prach, který odkrývá veškeré lži a tajemství a kde se zbytek lidského pokolení pokusí o návrat na povrch.

Jestliže první tip byl celkem novotina, ten druhý se již stal klasikou a ve výběru rozhodně nesmí chybět. Milí čtenáři, seznamte se s románem Malevil, od Roberta Merleho. Malevil je historická tvrz a zároveň nový domov pro skupinku lidí, kteří měli to štěstí a nacházeli se za jejími kamennými zdmi ve chvíli, kdy vybuchla atomová bomba. Výbuch byl sice daleko od nich, ale ne tak daleko, aby je nezasáhla tlaková vlna a vše v jejich okruhu nespálila na prach. Malevil je krásné dílo a propracované sociální drama.

Co by to bylo za postapokalyptický výběr, kdyby v něm chyběla zombies. Proto se mým třetím tipem stává román Všemi dary obdarovaná od M.R. Carey. Zde se nebezpečím pro lidstvo stává zákeřná houba zvaná Cordyceps. Její výtrusy mění člověka na nemrtvého, ale na děti působí jinak. Sice je taktéž promění, ale vědomí jim zůstává. Tam, kde končí první díl, navazuje dvojka s názvem Chlapec na mostě, ve kterém se ručičky sil vychylují a houba nad lidstvem téměř zvítězila. Stanou se snad nemrtvé děti novým lidským druhem?

Předposlední tip je vskutku originálním počinem. Zde se totiž zkáza rodí v hlavách lidí, kteří slyší hlasy, jež je nutí ubližovat sami sobě, a tím je dovádí k sebevraždám. Představuji vám román Ochránce od G. X. Todd. Ovšem ne každý hlas má zlé úmysly, existuje totiž malá skupinka lidí, jejichž hlasy je nenutí si ubližovat, ba naopak jim pomáhájí, komunikují s nimi a stávájí se jejich společníky. A dobrou zprávou je, že se chystá i další díl.

A na závěr jsem si nechal svou srdeční záležitost.  Běžecký klub na konci světa od Adriana J. Walkera. Už jen vzpomínka na tento román mi zrychluje tep. Bylo mi velkou ctí poznat chlapíka jménem Edgar, který je tak znuděný svým životem, že je pro něj konec světa, v podobě dopadajících meteoritů, vlastně spásou. Život se pro něj stane bojem a on má možnost nalézt znovu sám sebe, ale nebude to zadarmo. Tahle cesta bude bolet. A vy si to užijete.

Karty byly rozdány a já věřím, že díky nim zažijete spoustu příjemných chvil, plných příjemného strachu, obav, napětí a mrazení v zádech.

„Postapo“ je úžasný a jedinečný žánr, který dokáže přinést do literatury tolik potřebnou originalitu nápadů, a který umí polechtat naši fantazii úžasným způsobem. Ukazuje, že lidé jsou schopni, tváří tvář zkáze, ze sebe dostat jak to nejlepší, tak bohužel, i to nejhorší. Ale takový je zkrátka život. Přeji krásnou, čtivou sobotu