Recenze na knihu
Temné léto Dan Simmons

TO na steroidech :) Je to naprostá klasika žánru a Simmonst je bůh. Není co dodat.

Směs motivů z It a Children of the Corn od Stephena Kinga, čte se to moc dobře.

Skvělý! Skvost! Ne, vážně...tahle kniha patří mezi ty nejlepší, které jsem za život přečetla (a že jich není málo). Když jsem si četla stručný obsah, o čem kniha pojednává, zamlouval se mi fakt, že se jedná o jakousi hororovou knihu vyprávějící události léta roku 1960 v malém americkém městečku, jehož hrdiny jsou jedenáctiletí kluci, kteří se potýkají s hrozivým zlem. Po několika prvních stranách mě kniha pohltila natolik, že jsem jí začala hltat ve dne v noci. Nutno říci, že kniha opravdu není jen “příběhem vykreslujícím hororové události”, které zažívají chlapci o letních prázdninách, nýbrž je také příběhem o nezlomném poutu a přátelství těchto chlapců, o jejich důvěře, vzájemném porozumění, o dobrodružstvích, kteří tito chlapci zažívali v lese, v zatopeném lomu, nebo na farmě. O tom, co jsme my, jako děti na počátku 21. století, již ztratily a o čem skvěle referuje právě Dan Simmons v samotném závěru knihy. Ano, tato kniha je spojována s podobným námětem jako bylo Kingovo To, ale z mého pohledu (jako z pohledu čtenáře, který četl jak To, tak Temné léto), je záhodno říci, že Simmons má alespoň u téhle knihy mnohonásobně navrch před jedním z nejznámějších Kingových románů.

Pro mě celkem zklamání. Tak jsem se na tu knihu těšila a o to větší pak to zklamání bylo. Četlo se to docela dobře, ale ani jednou jsem nepocítila zamrazení v zátylku, nebo to úžasné strnutí těla a četbu bez dechu. Bohužel.

Naprosto skvělá kniha. četla jsem jí v létě a byla jsem z ní nadšená. pocitově a atmosférou hodně připomíná To, dokonce bych si troufla tvrdit, že je o něco lepší než To. Skvělá kniha, ke které se letos v létě určitě vrátím. Nenašla jsem druhou knihu od Simmonse, která by byla takhle skvělá, takže ji považuji za jeho nejlepší. (rozhodně jsem nečetla ještě od Simmonse všechno).

Kniha se čte velmi dobře. Je to spíše spojení dvou knížek It a Children of the corn od Kinga. Komu se líbili tyto knihy, tak tato kniha nezklame.

Skvělá knížka která se čte samo. Doporučuji

Dan Simmons je zavedený autor, známý zejména pro dnes již naprosto kultovní sci-fi space operu Hyperion. V Temném létě se s lehkým závanem nostalgie vrací do dětství a servíruje čtenáři docela jiný zážitek. Takový, jaký spadá do hororového žánru. Temné léto je už dle anotace a úvodního doporučení Stephena Kinga knihou, jež má atmosférou a pojetím zdaleka nejvíc připomínat děsuplné To, či populární seriál Stranger Things. Je to však pravda? Povedlo se spisovateli na žánrovou špičku dosáhnout, či se jí alespoň přiblížit? Dobrých, čistých hororů je na současném knižním trhu skoro jako šafránu (i král hororového žánru; Stephen King zabrousil s románem Růženky spíše k postapokalyptické fantasy). V záplavě detektivek a thrillerů se ovšem loni našlo pár vyložených hororových perel, mezi něž můžeme kupříkladu započítat upírský krvák Trajekt od Matse Strandberga, či výbornou povídkovou sbírku Hleď, prázdnota od Philipa Fracassiho. Tyto knihy byly opravdu podařené, ovšem ocitl se mezi nimi i nebroušený diamant, na který se v dnešní recenzi podívám pěkně zblízka. Ano, je jím nové vydání Temného léta, retro hororu, jehož děj je zasazen do amerického městečka Elm Heaven ve státě Illinois počátkem šedesátých let. Centrem záhad je zde zastaralá, obludně velká škola, jejíž žáci v ní prožívají poslední školní dny. Po letních prázdninách se bude zavírat. Kdosi, nebo cosi však během léta školu obývá a chystá něco nekalého. A je na hrdinech knihy, aby se všemu dostali na kloub a odhalili zlo, které na svou příležitost čeká déle, než by kdokoli čekal. Tyhle prázdniny nebudou nijak příjemné... Tak by se dal v kostce nastínit příběh. Výraznou doménou v úvodníku zmíněných děl, která významným způsobem formovala a formují žánrovou popkulturu, je zaměření se na dětské hlavní hrdiny. Jejich výsadní role v dobrém hororu, kde se vyskytují nadpřirozené jevy, je zřejmá; děti jsou zkrátka schopné díky mnohem citlivější a tvárnější fantazii vnímat něco, co dospělí ne. A právě toto je patrné i u Temného léta. Důležitý je také důraz na to, že ne všechno zlo konají příšery. Ten je v hororu, kterému sice chybí hlavní děsivý záporný protagonista (jako třeba tančící klaun Pennywise), ale rozhodně není skoupý na záporáky vedlejší, ať už nadpřirozené, nebo veskrze lidské, velmi značně patrný. Přesto je původ zla nadpřirozený, a tak se temným silám, ohrožujícím už dlouhá léta americké maloměsto postaví parta různorodých přátel. Stojí za to zmínit, že Simmonsovi se podařilo pojmout dětské postavy sice rozmanitě a zajímavě (žádná z nich není tuctová a vy se tak s nimi snáze sžijete a budete jim při čtení držet palce), ale přesto je trochu problém v jejich uvěřitelnosti. Na to, že jde o malé děti působí některé charaktery možná moc chytře a vyspěle. Neubráním se srovnání s již zmíněnou legendou To, v níž jsou ústřední postavy vykresleny mnohem lépe a uvěřitelněji, nicméně je třeba brát v úvahu rozsah knih (Temné léto je přece jen podstatně kratší a obsahuje méně dějových linek) a také fakt, že King je jako spisovatel nebývale empatický, čemuž se dokáže přiblížit málokdo. Za vyzdvihnutí stojí zejména množství a nápaditost jednotlivých monster (přestože autor mohl trochu víc sáhnout do egyptské mytologie, z níž místy vychází), poutavě vykreslené a nečernobílé postavy, nepředvídatelnost a hlavně něco, co je celou knihou prodchnuté už od první kapitoly: pohlcující a temná atmosféra s letmými náznaky, které dají čtenáři dokonalý smysl až v závěru, kdy je příběhová mozaika kompletní. Příjemným bonusem je pak autorův doslov, kde osvětluje mnohé reálie a také, co z jeho dětství se do samotné knihy promítlo. Bere si také na paškál rozdíl mezi dospíváním tehdy, ve volnosti let šedesátých, a teď. Některé myšlenky jsou rozhodně zajímavé a zasazují předešlý děj (nebo alespoň celou řadu jeho aspektů) do kontextu. Pokud jste fanouškem kvalitního hororu s prvky nadpřirozena, je Temné léto přesně pro vás. Nechybí mu perfektně, pozvolně budovaná gradace, jež spolu s pečlivě vystavěným historickým pozadím všeho zla v městečku Elm Heaven vyvrcholí v epicky děsivém finále, které by byla skutečně radost vidět ve filmu. Doporučení na přebalu nelhalo. Dan Simmons skutečně píše jako rozzuřený anděl.

Tohle byla po dlouhé době kniha, ze které mi i po dočtení zůstávají smíšené pocity. Prvních deset kapitol bylo pro mě spíše utrpení. Košaté věty, zdlouhavý rozjezd, říkala jsem si, jestli to takhle bude celou knížku, tak to bude utrpení. Od desáté kapitoly už se začal příběh více vybarvovat a nabírat tvar, poznávání postav. Hororvé prvky mi někdy přišly až přehnané, ale klobouk dolů, před skvělým vykreslením detailů, občas fakt fuj! :D Jelikož nechci spoilerovat, smíšené pocity jsem měla hlavně z toho důvodu, že hlavními hrdiny byli děti, a některé věci, které se v knize odehrávaly ve spojení s dětmi... Né vždy to bylo lehké vstřebat. Co říci závěrem? :) Nakonec jsem ráda, že jsem knihu nevzdala. I tyto smíšené pocity jsou příjemné pocity z dočtené knihy.

Asi prostě nejsem fanoušek Simmonsova stylu...TO od Stephena Kinga je moje srdcovka, ale tohle je z něj jen velmi...velmi slabý odvar...nudné opisy a postavy, které nejsou ničím zajímavé (žádná psychologie postav, jak to bývá u Kinga)...tím pádem mi ta parta byla tak trochu ukradena a moc jsem to neprožíval...dokončil jsem to jen proto, že mám pevnou vůli....ještě bych upozornil, že v tomhle vydání je celkem hodně překlepů a chyb...to by nemělo být...

Jak už tu někde zaznělo, kniha je opravdu jako Kingovo To, ale lepší (subjektivní dojem). Je to poměrně obsáhlý kousek, takže měl autor dostatek prostoru příběh postupně vybudovat a přitom představit řadu postav, město a život na americkém venkově z počátku 70. let. Jak nejsem velkým fandou dětských hrdinů, ústřední skupina zde je velice dobře napsaná a vybudovaná, charakterově odlišná, hluboká a sympatická. Autor nad nimi nedrží ochrannou ruku a nechybí tak napětí, zda se někomu z nich něco nestane. Příběh je čtivý a i přes délku se čte dobře a utíká, především pak první polovina, kdy se postupně začne objevovat zlo a současně se stále neví, co to vlatně je a čtenář si tak může užívat to "tajemno". Když už pak záporáci dostanou konkrétní podobu, už to není takové, a především konec, který nutně trpí tím, že boj dětí se zlem zkrátka nepůsobí zrovna uvěřitelně, ať už je to psané jakkoliv. To ale nemění nic na tom, že se mi kniha velice líbila, není to žádný tvrdý horor nebo krvák, spíše často hraje na atmosféru, a dělá to dobře.

Knihá nebyla špatná, jen se tam nacházelo moc “zbytečných” kapitol, které knihu až moc prodlužovaly a nijak děj neovlivňovaly.

Kniha má výborný námět, s postavami s člověk sžije a fandí jim a přemýšlí jak se asi teď mají. Na konci knížky se dozvídáme že jsou postavy inspirované skutečnými osobami. Jedna hvězda dolů za siiiiilene dlouhé popisy budov a krajin ale právě čtu druhy díl a tam už to tak zdlouhavé není.suma sumárum výborná kniha

Naprosto skvělá!!!

Knížka se četla hezky. Byla napínavá a chvílemi jsem se dokonce trochu bála. Jak jsem se dostala dal do příběhu o napětí sice nebylo nouze ale přestala jsem se bát. Kniha pro mě dostala nádech spíš hororové pohádky. Čteni je to ale fajn a určitě doporučuji vyzkoušet.

Nebylo úplně špatné, ale taky ani dobré. Často jsem přeskakovala košaté věty, obsahově úplně k ničemu. Těšila jsem se až konečně dočtu poslední stránku. A konec vlastně ani žadný nebyl. Dost hrůza.