Recenze na knihu
Důvěrnosti Domenico Starnone

Po přečtení knihy Tkaničky jsem netrpělivě čekala na další knihu autora Důvěrnosti. Tušila jsem, že to bude zase velká radost z četby a byla. Je napsaná podobně jako první kniha spisovatele, která také obsahovala tři různé pohledy hlavních hrdinů. Opět se v této knize dočkáte krásného vyprávění ve větách bohatých na slova a plné emocí.

Knížka o ničem. Bohužel mě knížka vůbec nezaujala a musela jsem se nutit do čtení. Naštěstí má jen 142 stran.

Kniha je plná toxických vztahů, a to nejen vztahu Pietra a Teresy jako učitele a studentky, ale také následné manželství Pietra a jeho ženy Nadie pro mě vyznívá v knize hodně nezdravě. Pietro o sobě ze začátku jako učitel a profesor velmi pochybuje a má téměř nulové sebevědomí. Jednoho dne se mu však povede napsat esej o současném školství, která ho proslaví a stane se z něj sobecký blb, který si nevidí na špičku nosu. Teresa se Pietrovi dlouho vyhýbá. Když se znovu setkají, snaží se Pietra usměrnit. Ten ji s ohledem na tajemství, které ji svěřil až slepě vychází ve všem vstříc. Pietro byl pro mě antihrdina se vším všudy. Na tahle sebestředného a šovinistického muže jsem už dlouho nenarazila. Bohu dík! Bohužel mi nesedl ani autorův hodně popisný styl plný dlouhých souvětí, který mě málem uvrhl do čtecí krize. Na knize se mi líbila její druhá část, kterou vypráví již dospělá Pietrova dcera Emma a třetí část, kterou vypráví Teresa. Obě části ale mají dohromady jen 44 stran a nedokázaly tak zachránit pocit z předešlých sto stran, které jsou věnovány Pietrovi. HODNOCENÍ: 40 %