Recenze na knihu
Věnování Katherine Slee

Také mě nalákala obálka, je na ní vyobrazeno vše co mám ráda. Když se povede i příběh, je to radost . Knihu jsem přečetla jedním dechem a i když je kniha dost smutná, je tak něžně napsaná, že to byla pro mě malá čtenářská lahůdka.

Příběh Emily, mladé slečny, která je samotářská a nic ji v životě neláká. Když umře její babička, slavná spisovatelka, vydává se Emily po jejich stopách, které vnučce úmyslně zanechala, aby se otevřela, vykročila do světa a zároveň zjistila, jak je to s novým rukopisem. Tato kniha mě zaujala svou anotací i obálkou, samotný příběh měl velký potenciál, ale bohužel si mě nezískal a čtení mě vůbec nebavilo. Nezaujal mě styl, jakým je to napsané, je to takové až ukňourané, kdy se Emily věčně něco nelíbí. Jednoduchý styl, kde se neustále opakovaly stejně věty a myšlenky, tím to bylo celé předvídatelné, pomalé a nudné. Autorka toho do knihy chtěla dát tolik – historii, tajemství, road movie, souznění s přírodou, vývoj Emily, ale nepodařilo se to. Bylo to spíše chaotické a uspěchané. Také mi vadilo, že byla hlavní hrdinka celou dobu nepříjemná a nesympatická. Autorka na tom chtěla ukázat změnu, jak se člověk může vyvinout, ale bylo to až moc okaté. Celý příběh mohl být skvělý, bohužel nebyl a ač jsem si říkala, že je to kniha přesně pro mě, spletla jsem se a kniha bude spíše na žebříčku nejhorších knížek, co jsem četla, ač mě to velice mrzí. 2,5*/5*