Recenze na knihu
Hortenziová zahrada Marie Lamballe

Nádherna knížka. Člověk se najednou ocitne v kouzelné a létem provoněné Bretani v roce 1930 a seznamuje se s hlavními hrdiny u křišťálového jezera a na druhé straně se píše rok 2010 a zavítá do kláštera spolu s mladinkou sochařkou. Velmi zdařile propojení přítomnosti s minulosti, krásně se děj prolíná a vše postupně zapadá do sebe. Človek nemusí tápat, zda je v minulosti nebo přitomnosti, vše je krásně popsáno. Opravdu přečteno jedním dechem, až mě mrzelo, že knížka skončila.

Příběh se odehrává v Bretani, v malé vesničce Plouvan. V období druhé světové války zde prožívá lásku, smutek, zradu i přátelství mladá dívka Maelle. Šťastný život před válkou i těžký během ní. Dozvíme se o nelehkém životě celé její rodiny. Druhý příběh je ze současnosti o mladé sochařce Giselle. Dívka pracuje v klášteře nedaleko Plouvan. Chtěla být sama a mít klid, ale to zde nenajde... Právě klášter spojuje oba příběhy. Je tajemný a nebo dokonce zakletý? Romantický příběh, ve kterém až do konce nevíte, jak dopadne. Příjemná oddechovka nejen na léto.

Historická část se mi líbila více. I když je pravda, že jsem si rozuzlení právě historické části představovala trošku jinak. Více bych ten konec asi rozvedla. Takhle mi to přijde, že to bylo strašně rychle utnute. Ale celkem se mi příběh líbil,i když jiné její knihy jsou lepší. Ale celkově kniha splnila očekávání.

Knížka se četla sama. Děj probíhá v přenádherném prostředí a taky, ukazuje co je pravá láska. Občas ukápla i slza, je to velmi silný příběh, ale je to jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla. Paní Lamballe je Paní Spisovatelka!