Recenze na knihu
Očista Sofi Oksanen

Příběh dvou žen, dvou generací, odehrávající se v Estonsku. Sledujeme dobu po druhé světové válce, kdy bylo Estonsko pod nadvládou Sovětského svazu a pak chvíli po jeho osamostatnění. Aliide ukryje mladou dívku Zaru, která utíká před svým pasákem. Obě ženy vzpomínají na svůj předešlý život a postupně se sbližují. V knížce sledujeme rodinnou tragedii na pozadí historických událostí. Tahle knížka byla naprosto úžasná. Autorčin styl mi neskutečně sedí a jak se jednou začtu do její knížky, tak už ji neodložím, dokud ji nepřečtu celou. Příběh ve mně vyvolal spousty pocitů a emocí a já se tak vžila do příběhu a čtení jsem si maximálně užívala. Nečekejte žádný snadný a lehký příběh, je to drsné, smutné, kruté. Ač nám autorka odhaluje tajemství a čtenář tak ví víc, než postavy v knize, vůbec mi to nevadí, neboť stále v příběhu zůstávají další tajemství a vy jste napnutí, jak to celé vlastně dopadne. Moc mě baví autorčiny popisy, situaci vykreslí tak, že si připadáte, že jste přímo v knize a prožíváte to, co hlavní hrdinky, ať už je to vůně malinové marmelády, protivná bzučící moucha a nebo až brutální popisy a násilnosti (pozor, pro slabší povahy to nebude). Také život v Estonsku je tu skvěle vylíčen, jelikož zde autorka strávila své dětství, může tak čerpat ze svých zážitků. V některých Odeonkách mi úplně nesedí doslovy, tentokrát však doslov Lenky Fárové byl skvělou tečkou za úžasnou knihou. 5*/5*