Recenze na knihu
Provazochodci Josef König

super oddychove cteni. jen je tam spoustu pasazi (hlavne v tech se jedna o pointu vtipu) ve francouzstine, coz nekomu, kdo neumi francouzky, muze zhorsit zazitek. da se to vyresit tim, ze pouzijete prekladac. ;D

Taková parádní současná oddechová četba -nezatěžující a plná humorných životních kroků

Vtipně napsaná kniha, shltla jsem ji během pár hodin.

Chvílemi vtipné, chvílemi trapné. Čekala jsem lepší...

Naprosto skvělé. Dostala jsem knihu jako dárek od Dobrovského a po přečtení recenzí se ji rozhodla přečíst. Tak výborně jsem se opravdu dlouho nepobavila. Tím, že rozumím francouzsky, tak jsem se smála opravdu hodně, ale asi by to chtělo pro čtenáře, kteří tímto jazykem nevládnou nějaký překlad, protože spousta humoru se skrývá právě v těchto francouzských pasážích. Ale rozhodně stojí za přečtení!

Posílám pozdrav z malé moravské vesnice... ...z podobné, jen o něco větší, než je vesnička Vystřeloko, rodiště hlavního hrdiny, Karla Vorla. Vesnice, kde je Obecní úřad, hasičská zbrojnice, kaple, obchod, hospoda, fotbalové hřiště a několik spolků, ve kterých se od dětí po dospělé angažuje všechno obyvatelstvo. Z takové se hrdina po studiích přesune do matičky Prahy. Wau! Do Prahy! Plný nadějí, snů a představ. O práci, o společenském životě i o lásce. A ono to klapne. Všechno? Dvě ze tří? Na střídačku? Zvládne to? Bydlení by nejspíš bylo, společnost slečny při pomalém oťukávání taky. Práci se mu, po desítkách emailů a překvapivě úspěšném pohovoru, podaří získat.. a tím vlastně celý kolotoč událostí začíná. Co na tom, že francouzštinu používá jen s překladačem... Dá se takový start zvládnout? A pak pokračovat? A jak to vlastně může celé dopadnout, když se vrátí, s firemními hosty, na víkend domů, na Moravu, a vydají se na výlet? Proč Provazochodci? To vás nechám se dočíst. Autor nám to na stránkách vysvětlil, názorně a doslova. Tato dvousetstránková jednohubka o cestě mladého muže z vesnice za mnohými životními cíli do velkoměsta je... jak to jen říct? Pobaví vás, určitě se zasmějete, pro někoho možná i nostalgie při vzpomínkách na rodnou hroudu a na akce mládí, na cestu za dospěláckým životem a osamostatněním v cizím, velkém městě. Doporučit můžu všemi deseti - a je úplně z jiného soudku, než byla Chata 1879. I když to tam zase v alkoholu tone, slušně, velmi slušně... ale jsme tentokrát na Moravě, že Ale jak je napsáno na knize, budeme se držet hesla: Hlavně se z toho nepos*at! Díky Pepo!

Zábavné, lehké čtení

Výborné oddechové čtení, ani jsem nečekala, že mne tak pobaví....

U knížky jsem se fakt nasmála!

Kniha mne ohromně bavila. Neskutečně vtipná, oddychová, přečteno za jeden den. Určitě doporučuji

Zábavné, nečekané, poutavé... Skvělá kniha na oddych.

Krásné letní čtení. Doporučuji.

velmi lehce psána, četla se sama, vtipné pojetí životního událostí běžného člověka

Vtipná oddechová kniha. Hlavně pasáže s řemeslníkem Bobíkem, ty mi vháněly slzy smíchu do očí.

Super počin, smála jsem se nahlas. Krátká oddechovka, která mi rozhodně zlepšila den.

Příjemná oddechovka. Přečetla jsem ji v jediném odpoledni a zvlášť v druhé půlce jsem se hodně dlouho u knihy tak nenasmála :).

Hlavní hrdina Karel se přestěhoval z Moravy do Prahy s vidinou udělat velkou kariéru a najít lásku svého života. Do začátku mu půjčil kamarád peníze na první nájem a zbytek už byl na něm. Přiznávám, že jako rodilý Plzeňák jsem Karlovi v Praze fandila. Moje podpora mu však nestačila, protože hned ze začátku rozjel takovou jízdu, že jsem mu nestíhala držet palce. Ucházel se o tolik pozic, že se dostal k pohovoru, kde náhle zjistil, že mu chybí klíčový požadavek - francouzština. To byl ale i bohužel můj kámen úrazu, protože v knize zaznělo několik rozhovorů ke kterým jsem musela použít francouzsko-český překladač. Ten pomohl mě, abych byla stále v obraze, Karlovi pomohl naštěstí jeho vrozený improvizační talent. Celý příběh je skutečně velmi svižný a čtivý, nechybí vtipné pasáže, ale nečekejte žádnou hloubku. Je to prostě oddechovka, která má za úkol pobavit. Jsem však ráda, že jsem na autora natrefila, protože na svém kontě má již dvě další knihy, které rozhodně stojí za pozornost – sbírku povídek Společnosti a krátký román Chata 1879. Zaujali mě jeho povídky, protože jsem zvědavá, jak pojal vážnější témata ze života obyčejných lidí.

Kniha z pera českého autora mě hned od začátku zaujala a těšila jsem se, jak se bude celý příběh vyvíjet. Po skvělém začátku bohužel však přišlo celkem brzy zklamání, kdy se na scéně objevili Francouzi a s tím i francouzské věty v české knize. Na férovku říkám, že mě to otrávilo. Omlouvám se autorovi, ale kdo má chuť číst francouzský, když tomu vůbec nerozumí? Od té doby jsem se modlila, ať je tam co nejméně těchto rozhovorů. Jinak se mi příběh líbil, hlavně části, kdy pan Bobík opravoval byt. V tu chvíli jsem si vzpomněla na komedii Už jsme doma? s Ice Cubem. Hlavní hrdina Karle, bych řekla, že je celkem smolař, protože není možné, aby během takové doby se mu mohlo stát tolik věcí. Na druhou stranu je ale klikař, že ze všeho dokáže snadno vybruslit. Celkově vzato, kniha je dobrá oddechovka v které se ale místy objevují sprostá slova, takže pokud toto někomu vadí, asi to nebude to pravé pro něj. Navíc, příběh je fakt svižný, takže budete přeskakovat z jednoho děje do druhého a budete na konci. Já osobně jsem se díky tomu do příběhu nedokázala tolik vcítit. Knížka je útlá, takže vám bude dělat společnost maximálně na jeden večer. Doporučení: Ke čtení si nalijte sklenku vína a nechte se unést tímto příběhem.

Začátek knihy byl skvělý, Karel kluk z vesnice se přistěhuje do Prahy a má neskutečné štěstí na práci, bydlení i přítelkyni. Pak ale přijde zádrhel v práci a protože při pohovoru trošku zalhal, musí udělat vše proto, aby se na to nepřišlo. Já si Karla oblíbila, bavilo mě, jak krásně ze všech kiksů vybruslil. A ta jeho přestavba s řemeslníkem Bobíkem, tak ta mě moc bavila, takovýho packala jen tak nenajdete. Pak přišla část, která mě moc nebavila. Docela mi vadilo, že tam bylo dost textu v jiném jazyce. Autora jsem do této doby neznala a jsem ráda, že jsem si mohla knihu přečíst a určitě se podívám po jeho další tvorbě .

Hlavním hrdinou je Karel, rodák z malé moravské vesničky, který se vydává do velkoměsta, do Prahy, aby se odpoutal od domova a začal nový život. Hledá si bydlení, novou práci a taky okusí společenský život v Praze. Rozesílá nespočet životopisů, že už si ve výsledku ani nepamatuje, na co všechno reaguje. A tak se dostává na pohovor do firmy, kde mu nabízí velice slušné místo a hlavně plat. Jenže až na místě Karel zjistí, že se jedna o místo, kde se vyžaduje znalost francouzštiny. A Karel francouzsky samozřejmě neumí ani kváknout Náhoda tomu ale přeje a Karel místo dostane a dokonce se mu i nadmíru daří. Více v knize Autora jsem do této chvíle vůbec neznala, a to je tohle už jeho třetí počin. Co mě ke knize hned napadá je, že je velmi vtipná, svižná a autor se s tím jednoduše nemaže S Karlem se budete bavit a kroutit hlavou, jak mu vše velmi snadno prochází. Je to v podstatě takový provazochodec, který neustále na hraně balancuje Musím ale říct, že na mě byla kniha svižná až příliš. V podstatě jsem se do ní nedokázala více ponořit, více se vcítit do Karlovy situace. Příběh tak rychle proletěl, že jsem si toho v podstatě nestihla ani všimnout a už bych konec, který ve mě nic moc nezanechal. Já asi radši příběhy, které se mi dostanou pod kůži Tím ale nechci říct, že by kniha byla špatná. Naopak, velmi dobře napsaná, jen pro někoho, komu rychlý příběh vyhovuje