Recenze na knihu
Pekař příběhů Carsten Henn

Od autora jsem četla před cca rokem i jeho knihu "Knihonoš", která byla plná lidskosti, hlubokých myšlenek a různých postav s rozličnými osudy... Takže jakmile jsem objevila tuto, nebylo co řešit a prostě: šup s ní na prodejně do košíku. A mohu s klidným svědomím dát opět plný počet - dá-li se to tak zjednodušeně říci, co se týče hodnocení. Ale to bych této knize udělat nemohla, abych jen stroze napsala, že si zaslouží plný počet a tradá na další... Kdepak... nejde to jen tak, ještě pořád ve mně doznívá. Na samotném začátku se tam mihne i postava "Knihonoše" i jeho malé kamarádky (kdo četl - pozná...). Kdo nečetl - nevadí: oba příběhy jsou samostatné, nijak spolu nesouvisí, nenavazují na sebe. Ale i tak doporučuji i tu předchozí knihu. V této se setkáváme se Sofií, která právě (ne zrovna plánovaně) končí s kariérou baletky a přes to, že má vedle sebe muže, který ji opravdu miluje, nedokáže z jeho opory čerpat a je na nejlepší cestě k nervovému zhroucení - vyhoření. A osud tomu chtěl, že se ocitne ve staré pekárně (původně jen na tři dny, aby nepřišla o peníze z podpory) a tehdy započne sled zajímavě propleteného příběhu, který najednou už není jen o ní... Zamilujete si nejen postaršího pekaře, Giacoma, ale i Sofiinu neteř, malou dívenku Anouk. Ta se právě "nyní" cítí být panenkou Marií, která spolu s Ježíškem (vtěleným do panenky Barbie) "žehná" všem a všemu, kdo a co se jí připlete do cesty... A právě ona má nakonec také své důležité místo v příběhu, protože co by to bylo za panenku Marii, kdyby neučinila zázrak, že? Zázraků se dočkáte více - za všemi stojí nejen láska, ale i trpělivost, umění správné volby a další věci, které umí ovlivnit i to, co člověk už třeba považuje za dávno ztracené a uzavřené. Prostě: nikdy není pozdě na nic, co je důležité... A nikdy není pozdě na to, začít znovu, či dát něčemu novému (ale i starému) šanci...

Trošku slabší než autorův román Knihonoš, ale i tak moc pěkný a čtivý příběh.

Do Pekaře příběhů jsem nešla s žádnými konkrétními představami a bylo to asi dobře. Dostala jsem totiž velmi netypický příběh, který byl spíš než o příběhu o myšlenkách a pocitech, rozhodně to ale neberu jako mínus. V knížce sledujeme sice Sofii, pekaře Giacoma i další vedlejší postavy, nezdar Sofiina manželství a zda se mu dá nějak pomoct, to hlavní ale je, co z toho vyplývá. Že se musí lidé snažit, aby udrželi vztahy, že je důležité nejen spolu mluvit, ale i naslouchat. Krásných myšlenek tam bylo opravdu nespočet, jen mi přišlo, že na úkor toho byla čtivost knihy. Kvůli tomu, jak jsem se pořád zaobírala myšlenkami mi to pak tak rychle neodsýpalo. Knížka se snaží v sobě zpracovávat i těžší témata, velmi okrajově, ale není to ten důvod, proč byste jí měli číst. Tohle je příběh, který si přečtěte pokud chcete něco úsměvného, milého a něco, co vás pohladí po duši. Já si to užila a i když to není nic co by mi nějak dlouho uvízlo v paměti, tak mám chuť si přečíst i autorovu předchozí knížku.

Velice zajímavá kniha. Původně jsem si myslela, že je založená na pravdivé události, ale je pravda, že to by asi v této době nebylo možné. I přesto je příběh velice dobře vystavený a kniha se četla jedním dechem. Libí se mi také forma jednotlivých kapitol. Knihu mohu doporučit, je tam mnoho zajímavých témat.

Když jsem tuto knihu začala číst, říkala jsem si, že to bude další moc velká slaďárna. Jsem neskutečně moc překvapená co vše na mě během stran vykouklo. Nádherně sepsaný příběh a krásně zpracované téma pekárny. Hodně věcí jsem nechápala a měla jsem pouze vlastní domněnky a představy. Vše do sebe krásně zapadlo jako puzzle. Překrásný příběh o lásce, manželství, přátelství a dětském pohledu na svět. I od dětí se toho můžeme spoustu naučit pokud jim nasloucháme.

Příjemné čtení.

Krásný milý příběh, který nás zavede do jedné malé vesnické pekárny. Je to přesně ten příběh, který vás pohladí po duši. Vyskytuje se tu tolik krásných myšlenek, že být ve štafetě nevím co zvýrazňovat dřív. Je to příběh o přátelství, lásce, porozumění, nových začátcích a naději, že ačkoliv vše vypadá bledě a my nevíme kudy kam, nakonec všechno dobře dopadne. Když se hlavní hrdinka Sofie dozví, že musí skončit s baletem a je ihned nahrazena jinou tanečnicí, je to pro ni obrovská rána. Neví, co teď dělat se svým životem. Nežije, pouze přežívá, připadá ji, že ji nikdo nerozumí, nechápe. A moc tomu nepomáhá ani její manžel, který se ve světe baletu pořád pohybuje, protože pracuje jako choreograf. Snaží se tedy přijít na to, jakým směrem se v životě vydat a hledá samu sebe. Moc se mi líbil její vývoj, ale nebudu vám prozrazovat nic navíc. Giacomo byl dobrosrdečný pekař, který miloval svou práci. Ve všech viděl jen to dobré a naprosto vše přirovnával k chlebu. Kromě něho zde vystupuje i prodavačka Elsa, která je známá svým nevrlým chováním, ale jedná malá čertice Marie se ji dostane pod kůži. Děkuji Knihy Dobrovský za zaslání knihy na recenzi. #spoluprace IG: @strana394

Primabalerína Sophie se po svém zranění už nemůže vrátit na taneční parket a ztrácí tak smysl života. Netuší, co by měla dál dělat, a jen náhodou přijde do pekařství, kde zkušenou rukou vládne bodrý pekař Giacomo. Tomu by se zrovna šikovná pomocnice moc hodila. Sophie se pokouší Giacomovi vypomáhat, ale neustále teskní po předchozím životě talentované a obdivované baletky a její chleby vůbec nechutnají dobře. Jak by taky pekařka, která nemá svou práci ráda, mohla upéct výborný chleba? Hlavní přísadou do takového pecnu je přece i láska. Právě ta také vyprchává mezi Sophií a jejím manželem Floriánem. Najdou si ti dva k sobě zase cestu? A naučí se Sophie péct stejně vynikající chléb jako Giacomo? Pekař příběhů je milý, poetický příběh, který pohladí po dušičce. V cca půlce knížky byl úsek, který bych trošku proškrtala a zkrátila, ale jinak měl děj spát. Úsměvná jsou četná Giacomova přirovnání - všechno přirovnává buď k těstu, práci s ním a nebo ke chlebu. Jenže ono to fakt sedí! :o)) Humorným prvkem je zde také Sophiina malá neteř Anouk, jejíž naivně dětské chování a bezprostřední reakce přivádí do rozpaků nejednoho dospělého. Za poskytnutí knížky k recenzi moc děkuji @tojsemja_kate z @knihydobrovsky ! :o)

Pekař příběhů je krásná a oddechová kniha, kterou si v blížícím se podzimu určitě musíte přečíst. Příběh baletky, která vinou únavové zlomeniny musí své baletní špičky odložit na hřebík, pohladí na duši. Sophie je trochu rozlítaná, zlomená, jelikož její sen končí, zažívá manželskou krizi, ke které se staví poměrně lhostejně. Najde si místo v pekárně Itala Giacoma v malém německém městečku, kde nachází lásku k chlebu, pečení, sobě samé a nový smysl života. Giacomo je pravý Ital, má krásný vztah k jídlu a své nonně, se kterou je často v kontaktu. Sophii ukazuje, že lidé a chleba jsou si v mnohem podobní, těsto potřebuje péči, čas a lásku, stejně je to také v životě člověka.

Sofie je mladá žena, která ztrátou baletní kariéry přijde o svůj smysl života. Musí se ale otřepat a tak se dostane do pekařství, přestože dříve kvůli figuře pečivo ani nepozřela. V pekařství se setkává se svérázným Italem Giacomem, který se rozhodne, způsobem sobě vlastním, ukázat jí lásku k pečení. K Sofii se mi v průběhu čtení postoje dost měnily, chvíli jsem jí litovala, potom mě štvala, potom jsem jí fandila a nakonec jsem jí vlastně tuto zkoušku přála. Pekař příběhů je neuvěřitelně nádherně napsaný příběh, který Vás chytí za srdce. Dotýká se několika témat, která bych ani na těch 200 stránkách nečekala a přesto to není ukvapené. Moc děkuji Knihy Dobrovský za poskytnutí knihy k recenzi, a já jí moc doporučuji, protože pro mě tato knížka předčila Knihonoše (předchozí autorovu knihu).

“Z mého těsta byla nejdřív tanečnice a teď právě pekařka. Ale obojí jsem já. Na sto procent. Člověk se musí umět sám tvarovat.” Nádherný příběh, který Vás pohladí po duši. Příběh o ženě, která přišla o svou lásku - balet. Nemůže se smířit se skutečností, že už nikdy nebude tancovat, že už nikdy neuvidí přeplněný sál z pódia. Nežije, pouze přežívá a k tomu se jí hroutí i její manželství. Pak, ale přijde na pohovor do jednoho pekařství a pekař Giacomo ji přiměje, aby znovu začala žít. Kouzlo je v pečení chleba. Giacomo ji postupně odhaluje svoje tajemství. “Pečeme chléb, který Vám bude tančit na jazyku.” Překvapilo mě, jak je příběh čtivý a jak hezky odsýpá a hlavně, z každé strany doslova voněl čerstvě upečený chleba. Hodnocení: 4,5/5