Recenze na knihu
Annin útěk Mattia Corrente

Anna a Severin spolu prožili téměř celý život. Jednoho dne Anna bez vysvětlení zmizí. Severino na ní dlouhou dobu čeká, a nakonec se rozhodne opustit ostrov Stromboli a vydává se na putování po Sicílii, aby našel svou ženu. Navštěvuje místa, kde spolu žili anebo zažili něco důležitého a potkává lidi, kteří mu pomáhají otevřít oči v tom, aby viděl, jaká Anna skutečně byla. To byla nádhera! Užívala jsem si každé slovo, každou větu, každé přirovnání. Byla jsem spolu se Severinem na jeho cestě, poznávala úžasná místa i zajímavé lidi, a hlavně pak jeho příběh, který prožil společně s Annou. Ač je tu určitý děj a vývoj, nečekejte žádnou velkou akci, ale spíše rozjímaní nad životem, úžasná životní moudra. Tím, že je to příběh ze života, v některých okamžicích se můžete třeba najít i Vy. Donutí Vás to zamyslet se nad svým vlastním životem, jestli žijete takový, jaký skutečně chcete žít. V knize je nejedno tajemství, které nás udržuje ve střehu. Chceme číst dál a dál, abychom odhalili, co se vlastně stalo, že Anna odešla. Vzpomínky tu máme jak pohledem Severina, tak i Anny a díky tomu si můžeme udělat ucelený obrázek a pochopit, co každý z nich prožíval. Autor přímo v textu přeskakuje z minulosti do přítomnosti, mohlo by se to zdát zmatené, ale naopak, je to skvěle promyšlené a přesně dávkované, aby si čtenář utvořil sám obrázek toho, co se kdy odehrálo a proč. Je to krásné, smutné, dojemné, ale místy i úsměvné. Příběh pohladí po duši. Je psán s lehkostí a s určitou pokorou. Ještě musím zmínit nádherně popsaná místa v Itálii. Nejradši bych se tam hned rozjela a putovala po stopách Severina.