Recenze na knihu
Hledání Phoebe Gavin Extence

Hledání Phoebe je příběh mladistvé slečny s poruchou autistickeho spektra. Příběh je napsán velmi vtipně ale přesto ,lidské oko nezůstane suché.. Kniha je psán z pohledu hlavní hrdinky, která popisuje své každodenní životní situace již zemřelé mamince. Jako čtenáři tu dostavate šanci proniknout do každodenních životních strastí člověka s tímto handicapem. Myslím že by si tuto knihu měl přečíst každý je to nejen velká emocionální jízda. Co na knihu říkáte vy?

Phoebe je zdánlivě obyčejná dospívající dívka, ale když se na ní podíváte „blíž“, zjistíte, že je autistka. Pro ni to znamená, že má ráda vše dopředu naplánované, ráda se řídí svými pravidly a snaží se, aby je nic nenarušilo. Ale když jednoho dne slíbí své kamarádce Bethany, že ji bude krýt, Phoebin svět se otočí vzhůru nohama a události naberou nečekaný spád. Kniha o mladých a pro mladé, ale zaujme čtenáře jakéhokoliv věku. Jsem toho důkazem…. Phoebe jsem si zamilovala, knížka mě naprosto pohltila a já nemohla přestat číst. Od začátku je příběh úsměvný i smutný. Je zde ukázáno, jak vnímají autisté běžné věci, co jim dělá dobře a co je naopak rozhodí. Je to skvěle napsané - od začátku jsem měla pocit, že čtu skutečný deník, skutečné mladé dívky. V určitých chvílích jsem cítila až úzkost, když jsem se do Phoebe vžila, jako bych jí byla já sama, ale i když jsem si její problémy uvědomila z pohledu rodiče a představila si ji jako mou dceru. Kniha si pohrála s mými emocemi a probudila ve mně celou škálu pocitů. Konec knihy jsem navíc probrečela, jako želva. To, co si Phoebe v průběhu děje uvědomí, jaké změny udělá, tak to neplatí jen pro autisty, ale z jejího chování se může poučit i každý z nás. Co se mi moc líbilo, tak místo, kde se děj odehrává – Holy Island. Autor ho v knize popsal tak, že jsem neodolala, vyhledávala jsem si další informace, fotografie a rozhodně bych se tam chtěla jednou podívat. A co mám také v knihách ráda – zmínky o jiných knihách. A toho jsem si v příběhu užila opravdu do sytosti. Pokud máte rádi knihy o lidských osudech a pokud, stejně jako já, očekáváte v příbězích emoce, rozhodně si Phoebe přečtěte.