Recenze na knihu
Studna přání Andrea Vojkůvková

Dostalo se mi do rukou něco kouzelného. Od první stránky jsem se nedokázala odtrhnout. Je to pohádka? Není? Y/A? Na to jsem už přece stará. Nebo ne? Tamila žije prostý život ve stínu krásnější sestry. Matka jí domluví sňatek, přesto že je zamilovaná do jiného. A tak se jí v hlavě zrodí plán k útěku před svatbou. Síla lásky však prochází velkou zkouškou a Tamila utíká do zakázaného lesa. Protože umřít je lepší, než žít bez lásky. Třeba bude mít štěstí a najde tajemnou studnu přání. Přání má jediné, ale i to se může přece změnit. Láska je silnější, než smrt. Přichází první nástrahy, než se dostane do rukou Baby Jagy. A ne, nečekejme hodnou babičku-čarodějnice má totiž hlad. Jak se ze spárů dostane? Pomůže snad vodník? Že by kouzelný prsten? Tamila si ho přece nasadila... Nebo se objeví do cesty jiné bytosti? Řeknu vám-toto byl další příběh, který mě posadil na zadek. Jo, je to pro mladé, ale já bych chtěla další takové příběhy. Snad v každé kapitole se setkáváme s životním moudrem. A zvrat? Čekala jsem úplně něco jiného. No nebojte se, už jsem autorku namotivovala-protože chci víc těchto bytostí protkanou slovanskou mytologií. Miluju Studnu přání. A dávám tomu maximální doporučení ❤️ Co bych si ale přála být na místě Tamily? Abychom k sobě byli všichni hodnější ❤️