Recenze na knihu
Divoká Afrika M. K. Hardy

Další příběh, který jsem si zamilovala.  . Je zde tedy velmi málo romantiky, ovšem já u postav nějakou tu přitažlivost cítila. . Michelle je sympatická hlavní hrdinka, velmi nadaná a zapálená pro svou práci. Ethan je trochu tajemný, starostlivý a snad i obětavý. Já si ho i přes drobené pochybnosti zamilovala, ovšem je to ten pravý?  "Něco na něm je. Nevím, co přesně mě na něm tolik přitahuje, ale je to silné jako magnet." Zapomínat nesmíme ani na třetího člena této smečky a tím je Dean, ten nás rovněž provází celým příběhem, jen nevim, co si o něm myslet. . Najdete zde skvěle popsanou krajinu, zvířátka i vše kolem nich. S tím se tedy pojí i méně příjemné zážitky. . Autorka píše opravdu čtivě, dokázala jsem se vcítit snad do každé emoce, co Michelle prožívala. Radost, nadšení, smutek, vztek i naději.. Těším se na další setkání s hrdiny, ale zároveň se dost bojím. . Myslím si, že zápletka se nám dostane i do pokračování, protože zde je taková slabší a hlavně useknutá.. Mě teda autorka na chvilku zamotala hlavu.. . K příběhu nemám nijak veliké výtky, pouze jsem tam v jedné scéně dost postrádala Ethanův pohled na situaci.. A za více romantiky/€rotiky bych se taky nezlobila..

Michelle je kameramanka, která se specializuje na dotáčky, ale sní o velké a úspěšné kariéře. A věřím, že ji jednou může mít. Šéf ji posílá do Afriky natáčet zvířata a je k tomu potřeba kontakt s bývalým spolužákem Michelle, se kterým se od ZŠ neviděla, Ethanem. Ten tam nyní spravuje uzavřenou rezervaci, která by na natáčení byla ideální. Michelle je svá, upovídaná, urputná a plná energie. To se mi na začátku hodně líbilo. Ale na konci už toho na mě okolo ní bylo trochu moc. Ale na druhou stranu vím, že i takoví lidé jsou, jen to nejsou mé krevní skupiny. Cestou za Ethanem se seznámí s jeho kamarádem Deanem a jejich africké dobrodružství začne takto ve třech. S Ethanem, Deanem nebo možná s oběma se sbližuje, nebudu Vám říkat, co a jak, ale … romantika mi v příběhu hodně chyběla. Čekala jsem ji. A pokud by to mělo být o Africe, také jsem jí dostala nakonec málo. Překvapivě se zde rozjede i detektivní, spíše kriminální, zápletka, která pro mě ale byla hodně nerealistická, s ohledem na chování Michelle. Oceňuji ale africké prostředí, ve kterém se příběh odehrává, a nějaké sympatie si u mě získal Ethan, kterému bych dala přednost například já.

Už když jsem prvně zahlédla tuhle knihu, tak mi bylo jasné, že si ji přečtu, protože ta obálka? Dokonalost! A po otevření i celkové zpracování knihy, vzhled, věnování – moc pěkné. Velkým tahounem bylo tady také to, kde se příběh odehrává. Úvod je krátký a čtenáři se do Afriky přesunou po pár stránkách a jízda tak může začít. Kniha má krátké kapitoly a necelých 300 stran, takže se četla rychle. Vím, že hlavním úkolem hrdinky bylo natočit zadaná zvířata v různých činnostech, a přestože popisy těchto situací byly pěkné, tak jak zvířat bylo víc, tak si to bylo celkem podobné, až se za mě díky tomu děj opakoval a nějaká větší akce se objevila spíš v poslední části knihy. Což byla trochu škoda. Co se týče postav, tak u některých se to neslo v duchu tajemna, které nutilo přemýšlet, zda a případně co skrývají. Sama hodně fotím a pokud možno všechno dokumentuju, takže ve věcech týkajících se tohohle jsem Michelle rozuměla, protože jsem podobně praštěná. Ale co mi nesedělo, tak bylo chování postav v některých situacích, přičemž korunu tomu nasadila právě Michelle. Do příběhu je zasazeno i téma pytláctví, které se do téhle knihy perfektně hodilo a jsem ráda, že se tu objevilo. Za mě je to oddechová kniha v krásném prostředí pro ty, co si chtějí oddechnout a nechtějí náročné čtení. Na léto a relax ideální. Od autorky mi chybí ještě Hacker, na kterého se dostane snad ještě letos.