Recenze na knihu
Severní den Blaho Ondřej

Před dvěma sty lety lidé uprchli z Kontinentu a usadili se na nehostinném ostrově Nordtag. Na troskách opuštěných skulptur postupně vybudovali nová města, aniž by cokoli tušili o stále funkčních mechanických konstruktech i jejich záhadných tvůrcích... . Ondra má tuto knihu (nebo lépe trilogii) vymyšlenou do nejmenších detailů, až z toho mrazí. Pokud se podíváte na jeho profil, pochopíte - ten svět je tak neskutečně skutečný! I se všemi charaktery postav, místy, myšlenkami ... . Trvalo mi se začíst a četla jsem delší dobu, než jsem zvyklá. Hodně míst, jmen, životů. Birma - prospektor s dluhy, Hana, která utíká ze zlaté klece anebo Vicram, jenž je hlavou zločineckého Syndikátu... . Tento díl je více než cokoli hlavně představení tohoto světa. A nenajdete zde ani žádné démony či hrdiny - nikdo není bílý nebo černý, ale úplně obyčejný se vším pro i proti. . Moc se mi líbí mapa Nordtagu a všechny ty neskutečné detaily a vynálezy, je to úplně něco jiného, než čtu. Bylo těžké se knihou prokousat, četla se mi těžko díky všem těm slovům a informacím, navíc musíte dávat pozor, protože chvíli vypnete a najednou jste úplně mimo. Je to ale něco tak neskutečně propracovaného, že to už jsem opravdu dlouho neviděla a moc se těším na další dily! . Při čtení jsem si několikrát vzpomněla na pc hru Frostpunk :D

Vítej milý poutníku, co tvé kroky směřovalo právě sem? Jsi snad prospektor, hledající v neprobádaném lese další tajemné zbytky mechanických strojů? Nebo snad člen Syndikátu, či jen prachobyčejný poutník, který se ztratil a hledá nocleh? No nestuj tam tak na tom dešti, a pojď dovnitř, ať jsi kdo jsi. Protože zůstat v noci venku, nedočkaš se rána. Noční tvorové lační po tvém životě. Hlavních hrdinů je v knize poměrně dost. V dějových linkách nám autor postupně představuje Severina, Hanu, Vicrama, Coru, Joachyma, Robertsona a především Juliuse. Každý z nich má svou temnou minulost. A ani jeden z nich není úplně bez viny. Nemáme tu tedy žádné superhrdiny, které bychom bez výhrad milovali hned od první stránky. K těmto osobnostem si zkrátka musíte najít cestu postupně. Žádná postava není černobílá. I toho největšího lumpa jsem se snažila pochopit a mnohdy s ním soucítila nebo ho dokonce litovala. "Věci se totiž v životě někdy velmi rychle změní." Autor si mistrně hraje s našimi myšlenkami. Někdy jsem si myslela, že vím, co přijde dál. Ve skutečnosti jsem se trefila málokdy. Za mne naprosto nepředvídatelné. Dějové linky se často propojují jen proto, aby se za chvilku zase rozešly. Což mně hodně bavilo. Navíc jejich rychlé střídání udržuje čtenáře permanentně napnutého jako strunu. Hodně tajemné a záhadné čtení. Kde jsou Pilíře, když je lidstvo potřebuje? Kdo jsou Noční tvorové? Kdo na ostrově Nordtag zanechal pozůstatky opevnění a strojů? Proč nepřestává pršet? A kde se vzala nová organizace Svit? Hodně otázek. Na některé v průběhu čtení odpověď dostanete, na některé si budete muset počkat. Každopádně tohle originální dílo si budete chtít přečíst a jistě mu zcela propadnete. Atmosférou se bude nejlépe hodit do podzimních deštivých večerů. "Vzdělanost upadala. Však ano, hloupí se ovládali snáze." Vůbec bych neřekla, že se jedná o autorovu prvotinu. Je to tak promyšlený příběh, že se mi tomu ani nechce věřit. Obálka knihy je jedna z nejhezčích, jaké jsem viděla. Mapa perfektně propracovaná a samotný příběh, tak to je naprostá bomba. Jinak podívejte se i na ig stránky autora. Má tam krásně popsané jednotlivé postavy. I podobu, jak si je představuje on.

Příběh zavede čtenáře do chladné a ponuré oblasti Nordtag, země žijící svým vlastním způsobem. Hned z počátku je třeba říct, že se jedná o první díl plánované trilogie, takže i když bych samotný okleštěný příběh označila za takový jednodušší, startuje potenciál něčeho, co může být hodně velké. Je to takové trochu seznamující, se světem, systémy i postavami, kdy autor z jednotlivých roztroušených střípků vytváří mozaiku slibující právě pro pokračování velké možnosti. Kniha sleduje několik dějových linií, vždy kolem důležitých postav, které se vzájemně prolínají a zase rozcházejí, a zároveň nechávají nahlédnout i do různých kruhů společnost, ve které můžeme cítit doteky steampunkových viktoriánů, ale zároveň jsou formované Nordtagem. O postavách se mi těžko říká, jaké jsou, jsou jako prostředí a svět, uzavřené a chladné, spíš než slova a myšlenky je charakterizují činy, které nejsou vždy zrovna čisté, a zároveň si postavy mezi sebou udržují diferenciaci, díky níž není problém orientovat se mezi nimi a neztrácet pozornost, ve které kapitole je která postava středem. Samozřejmě tu nechybí ani mechanika, pára a různé vynálezy. V tomto ohledu bych viděla ještě prostor, protože se sice dozvídáme, jak vynálezy vypadají a co dělají, ale vlastně nevíme, jak to dělají, a to je třeba zrovna něco, co by mě hodně zajímalo. Autor má takový trochu hutnější styl vyprávění, u kterého si možná budete říkat, že se jím budete muset brodit, ale opak je pravdou, kniha si udržuje atmosféru chladu a ponoření do stínů, ale zároveň se čte plynně a svižně, čemuž mohou napomáhat i leckdy (ne vždy) krátké kapitoly. Milovníky map potěší, že kniha disponuje mapou Nordtagu, kromě toho je kniha hodně graficky vymazlená, nejen svou obálkou, ale i uvnitř, a za mě si to plně zaslouží. Na konci knihy také najdete několik drobných dodatků do vysvětlujících svět pojatých způsobem, který tento přístup umožňuje, a za mě je to rozhodně lepší než třeba poznámky pod čarou. Třebaže plný počet hvězdiček nedávám, mé dojmy z knihy a hodnocení jsou hodně vysoké, autor si s touto knihou rozhodně zasluhuje pozornost a já jsem zvědavá na další díly.

Zajímavé charaktery postav, napínavé, dva dny a přečteno. Pozor, je to autorova prvotina, o to cením úroveň příběhu víc.

Svěží vítr fantastiky ze Severního dne. Krásný a originální svět, spoustu záhad a příběhová linie je moc fajn.