Objetí mravenečníka

“Přečteno jedním dechem” - to přesně vystihuje mou zkušenost s touto knihou. Napínavé čtení od začátku až do konce, sympatická hlavní aktérka, které celou dobu držíte palce. Barvitě vylíčené prostředí Ria, že máte pocit, jako byste tam už někdy byli. Kniha splnila mé očekávání, rozhodně doporučuji.

Jedním slovem geniální. Knihu jsem přečetl za dva dny. To je ale moje normální tempo. Zkrátka, ani chvíli se nebudete nudit a závěr je opravdu nečekaný. Podíváte se do Rio de Janeira, proniknete do vysoké politiky a diplomacie, což je přirozené prostředí autora a je to znát. Prostě, kniha není pro blce, vyžaduje soustředěné čtení. Líbilo se mi logické členění kapitol po dnech. Dokážu si představit pokračování.

Kriminální román z úžasného prostředí Rio de Janeira, kam přijíždí mladá Ellen Vargasová. Má zde pracovat na britském velvyslanectví, ale hlavně se chce opět setkat se svým otcem. To se jí ovšem nepodaří. Když přijede do jeho bytu, zjistí, že byl unesen. Bude se snažit udělat vše pro to, aby otce našla, díky tomu se dostane na povrch spousta znepokojivých informací. Po knížce jsem pokukovala už nějakou dobu, protože si mě na hned získala úžasnou obálkou, která se prostě nedá přehlédnout. Jsem ráda, že jsem se k ní nakonec dostala a líbila se mi tak, že jsem ji přečetla za dva dny. Knížka se čte velice dobře a díky krátkým kapitolám stránky opravdu mizí před očima. Navíc mám ráda, když se děj detektivní /kriminální knihy odehrává jen během pár dnů, zde to je konkrétně 39 dnů. Díky tomu má kniha spád a nejsou tu hluchá místa. Moc se mi líbily popisy Ria, které Vás zavedou přímo na místo. Měla sem chuť se tam hned rozjet a nějakou dobu tam strávit. V knize jsme se pohybovali ve vyšších politických kruzích, řešila se tu korupce i různé gangy. Na takováto témata nejsem moc zvyklá, nečtu o nich často, tak jsem si zde alespoň trošku rozšířila svůj čtenářský záběr. Bála jsem se romantické linky, která v knize byla, ale nakonec mi tam pasovala a neměla jsem s ní žádný problém. Co mi ovšem vadilo, bylo spousta jmen, která se mi pletla a já se chvílemi ztrácela v tom, o kom je vlastně řeč (už jenom to, že dvě hlavní hrdinky se jmenovaly Ellen a Evelyn). Celkově mě však kniha bavila, chtěla jsem se ke čtení vracet a byla zvědavá, jak to celé dopadne.

V knize vystupuje jako hlavní postava Ellen, která přijíždí do Rio de Janeira po několika letech, aby pracovala na velvyslanectví. Těší se i na svého tatínka, kterého dlouho neviděla a plánuje si společně strávené chvíle ve městě, kam se tolik těšila vrátit. Jenže při příletu do Ria zjišťuje, že byl její otec unesen. Ale proč? Vždyť otec pracuje jako obyčejný vědec. Ellen začne pátrat a tady pro mě veškeré skvělé čtení končí. Jako, takhle nezáživně vylíčené postavy a děj...autor popisuje sáhodlouze okolí Ria, ale tak, že mě to absolutně nebavilo číst a tyhle pasáže jsem přeskakovala, navíc mi přišly naprosto zbytečné, když má jít o napínavé čtení... Ellen působí dětinsky, lehce přihlouple. Jde o únos otce, ale my čteme o večírku na velvyslanectví a poznáváme osoby z vysoké politiky, ale tak ploše vylíčené, že mi vlastně bylo jedno kdo to je. Stále jsem čekala na nějakou akci. Jo a tu jsem dostala :D když naprosto nezkušená Ellen, která je nováčkem na velvyslanectví, dokázala vlézt do notebooku jedné osoby (záměrně nepíšu komu) a s návodem z internetu nainstalovat pirátský software a měla na to asi tři minuty. To už jsem se musela zasmát nahlas. Pak se samozřejmě plíživě vkrádala milostná linka, na což fakt nejsem v kriminálce zvědavá a jen jsem kroutila očima. Ellen řeší lásku a večírky a prostě mi celkově přišlo, že si na otce vzpomene jednou za x stránek stylem měla bych hledat otce...jo, měla.... Takže jsem čtení v půlce vzdala, protože mě hodně zklamala ještě jedna scéna a to jsem si řekla a dost, tohle fakt nejde.