Církevní dějiny jako koncept

První, co na knize zaujme, je jazyk, jímž je psána. Autor argumentuje a vyjadřuje se zcela moderním způsobem, ale forma zachovává pravidla a dobré zvyky jazyka, jak ho známe z tradice minulého, ba i předminulého století. Někteří to mohou nazvat archaizováním, ale já v tom vidím úctu a k jazyku a neoblomnost vůči degeneraci. Tím větší je ale škoda, že text patrně neprošel ani základní korekturou. Neukázněně se střídají varianty jako teologie - theologie, některé věty jsou nesmyslné kvůli chybějícím nebo přebývajícím slovům atp., což při délce a složitosti souvětí, jak se v knize objevují, je výrazně ke škodě. Co se obsahu týče, nemohu říci, že by poselství bylo nějak výrazně patrné. Kniha je zjevně určena lidem, kteří jsou v církevní historii a historiografii již kovaní, a pro laika je přínos spíš marginální. Člověk se ale dočte zajímavé věci o tom, jak se mapování církevních dějin v dějinách samotných proměňovalo a narazí na nejeden zajímavý drb o dějepiscích. Rozhodně nelituji, že jsem si knížku koupil a přečetl.