Dvojitý zásah

Od autorky mám všechny knihy. K Vánocům jsem dostala Dvojitý zásah a musím říct že kniha se čte opět sama. Do příběhu se člověk vžije a prožívá ho celý. Zac a Bianca jsou skvělé popsání a celý příběh s nimi. Chvílemi se smějete a chvílemi brečíte ale pořád doufáte že jejich příběh dopadne dobře a taky že jo . Za mě nejlepší autorka a kdyby se mě někdo zeptal jaká kniha od autorky je nejlepší tak řeknu že všechny. Dají se číst pořád do kola

Od Zapaty jsem přečetla všechno, co u nás vyšlo a bohužel musím říct, že toto byla asi ta nejslabší kniha od ní. Zac byl zlatíčko od začátku do konce. Jeho zmatení často bylo i mým, zvláště po a při rozhovorech s Biancou. Bianca... na můj vkus až moc často omílala svůj trpitelský status, že jsou všichni příliš zaměstnaní a ona nechce obtěžovat. Dvakrát či třikrát se to dá pochopit, ale pak už mi to vadilo. Narušování to kontinuitu a pro ni to byla hláška, kdy začít uvažovat o útěku ode všech, na kterých jí záleží...

Za mě bohužel zklamání, měla jsem velké očekávání, protože Srdcem proti zdi, byla super, ale oba dva hrdinové neměli jiskru, což je škoda. Přirovnala bych to ke knížce Drahý Arone..... Rozhodně Zapata umí napsat lepší knížky než tyhle dvě.

Moc se mi to líbilo. Vtipné a romantické.

Přiznám se, že jsem dlouho nenechala žádnou knihu od Zapaty tak dlouho netknutou na poličce v knihovně, jako právě tuhle. Strašně dlouho jsem se na ni chystala, ale pokaždé mou mysl okouzlila jiná. A toho lituju. Od autorky jsem přečetla fůru knih a naprosto její příběhy miluju. Jinak to nebylo ani u Biancy se Zackem, jen mi možná trvalo trochu déle se začíst. Obdivuju nahlédnutí postav, o nichž Zapata také psala. Díky, kvůli tomu mé srdce bilo o dost rychleji. Konec? Parádní. Popravdě jsem se s Biancou dost ztotožňovala. Hlavní hrdinka se v průběhu nijak neměnila a přesto mě něčím stále překvapovala - inspirovala jsem se a upekla bábovku. Takže super a doporučuji.