Modernizace nebo úpadek, průmyslová politika zprava i zleva v editaci

Česká ekonomika je v pozici závislosti. Masivní odlivy zisků ze země, nedůstojná pozice ve světové ekonomice, ztráta kontroly nad hospodářstvím, disproporčně nižší úroveň mezd, než je hospodářský výkon. Dá se s takovou situací bojovat? Jakou roli při obnově naší ekonomické suverenity bude hrát průmyslová politika? V tomto sborníku ukazujeme nejen inspirativní zkušenosti naší minulosti, zkušenosti jiných zemí v podobné situaci, ale zejména cestu k budoucí silnější, národní ekonomice. Ivo Budil se dívá na kořeny moderní průmyslové politiky přes americký příklad prvního amerického ministra financí Alexandera Hamiltona a překládá i teoretický koncept ochrany nezletilého odvětví. Jiří Hejlek zůstává v 19. století a ukazuje, že myšlenky konzervativního filozofa Heinricha Müllera jsou přínosné i pro dnešní dobu. Luboš Blaha se věnuje globalizaci a omezením, které nadvláda nadnárodních korporací představuje pro ekonomickou suverenitu a rozvoj. Zároveň představuje významného ekonoma, který je autoritou v oblasti průmyslové politiky, Daniho Rodrika. Ilona Švihlíková objasňuje důležitost průmyslové politiky i její nástroje a na případu ČR načrtává "domácí úkoly", které je nutno splnit, nemᬠli ČR být v koloniálním postavení. Igor Volný dodává síly a inspirace z národního obrození, přičemž řada příkladů je nadmíru aktuální i vdnešní situaci. Jaroslav Šulc rozebírá pět poválečných křižovatek našeho hospodářství. Ani jeho pohled není čistě historický. Ukazuje, jakým chybám je potřeba se vyhnout, a zmiňuje i aktuální problémy spjaté s tlakem na restrukturalizaci ekonomiky, jako je Green deal. Jaroslav Ungerman se věnuje úpadku české průmyslové výroby, speciální pozornost je směřována na ocelářství. Nechybějí ani kritické poznámky k fungování Evropské komise, která představuje pro rozvoj ekonomické suverenity omezení. Lea Melnikovová se věnuje obecnému vymezení průmyslové politiky, podrobněji sleduje vývoj ruské ekonomiky, která se ocitá pod řadou vnitřních, ale zejména vnějších tlaků. Nabízí také bližší pohled na politiku importní substituce. Radek Adamec rozebírá propojení mezi průmyslovou politikou, důvěrou ve stát a strategické cíle na příkladu Polska. Právě to je v poslední době vnímáno jak ekonomika, která svou dynamikou i strukturálními změnami předstihla ekonomiku ČR. Jindřiška Vitvarová pohlíží do budoucnosti přes rozvoj inovativního prostředí a start¬ upy, které se mohou stát důležitým motorem ekonomickém změny. Petr Drulák v závěrečné kapitole připomíná roli státu i národa v ekonomice a navrhuje spojenectví mezi stoupenci národního kapitalismu a národní solidarity proti globalizačním hrozbám.

Sdílet