Mrchožrout

Čte se jedním dechem...

Doteď na tuto knížku ráda vzpomínám, protože jsem ji přečetla jedním dechem. Úžasná.

Kniha mi vyrazila dech.S vytřeštěnýma očima jsem četla stránku za stránkou.Příběh je velice nápaditý a napínavý.Autor se ničeho nebojí a detailní popisy jsou fascinující.Konec knihy nabírá na rychlosti a závěr je nečekaný až absurdní a zároveň i úsměvný.Můj vztah k hlavnímu hrdinovi/kanibalovi je překvapivě kladný :)

Timothy Blake, konzultant FBI, dokáže vyřešit i neřešitelné hádanky, takže často pomáhá i při vyšetřování únosů. Ovšem požaduje zvláštní odměnu – za každý život, který zachránil, si jeden vezme, aby ukojil hlad. Tak tenhle thriller mě opravdu vůbec nebavil. Bylo tam toho tolik, až toho bylo moc. Autor se snažil za každou cenu tam dát co nejvíc, až to ztratilo nějaký efekt. Motiv celého únosu a jeho provedení jsem v podstatě ani nepochopila, hlavní hrdina byl „fakt dobrej“ a to mě vadilo, některé věci tam byly nelogické. U čtení jsem se nudila a dočetla jen proto, že rozečtené knihy neodkládám. Za mě tedy velké zklamání.

Hned na začátku čtení mě zaujaly hádanky místo názvů jednotlivých kapitol. Považuji to za velmi originální nápad, který knize dodal na zajímavosti. Nemohl jsem se ubránit srovnání s Dexterem, se kterým mám pojem antihrdina spojení, ale přišel jsem na to, že i když spolu sdílí černý humor, tak mají zcela odlišnou povahu. Blake na rozdíl od Dextera trpí výčitky svědomí a žít se svým nutkáním pro něj není vůbec snadné. Musím zmínit také velmi barvité popisy konzumace lidského masa a orgánů. Některé pasáže mi přišly už docela přes čáru. Takový malý tip. Rozhodně u čtení nejezte! I přes některé náročnější pasáže si myslím, že Mrchožrout rozhodně za přečtení stojí. Umožní člověku si zase uvědomit, že svět nikdy není černobílý.