Recenze na knihu
Armada Ernest Cline

Bylo to příjemné čtení do kterého jsem šla až se zbytečně velkým očekáváním. Některé pasáže se mi líbily tak moc, že jsem se nemohla odtrhnout. Avšak v některých částech jsem se nemohla začíst.

Pan Cline umí a strašně mě baví! Knížka mi doma chvíli ležela, než jsem se k ní dostala, ale kdybych jí alespoň otevřela dřív, tak bych se do ní pustila asi hned. Nádherné jsou nákresy na deskách a na vnitřní straně přebalu knihy. Příběh za 4 hvězdy, ale tu navíc má za tohle a za to, jakou musí dát práci sát dohromady všechny ty data a údaje co se v knize objevili.

No jakože pecka největší! Na to že hry vůbec nehraju a nejsem technikou políbená, mě to děsně bavilo. Pařmenka nejsem, ale fanoušek "scifáren" ve stylu Star Wars, Star Trek ap. jsem od svého dětství, takže touhle cestou se mi kniha dostala pod kůži. Plusový body si připsala za cool vypalovačky, který jsem si během čtení pouštěla, to byl nářez. Teď s chutí se pouštím do Ready Player One :-)

Podle mě šlo o Enderovu hru v novém kabátě a s jiným zakončením. Pan Cline je neskutečný geek, jak už ukázal v Ready player one. Bohužel je to ale taky důvod proč si myslím, že to mě a spoustu dalších lidí tolik nechytne. Neměli jsme tady herny jako jsou ukázané ve Stranger Things nebo v Raubíři Ralfovi a tak si myslím, že nás a celkově Evropu tenhle příběh tolik neuchvátí tím, jak detailně a nadšeně pan Cline vše popisuje.

Na knihu jsem se po RPO těšil. Proto taky pro mě byla velkým zklamáním. Přišlo mi, že všechny dobré prvky autorova stylu prostě vypadly a zůstaly jen ty špatné. Styl psaní je jak od středoškoláka co píše slohovku, především tedy dialogy. Ty vidím jako největší slabinu této knihy. Jsou kostrbaté, klišoídní a jednoduché. Postavy (až na hlavní) nemají žádnou osobnost. Geniální hackerku Lex jsem opravdu nežral, dva nejlepší kamarády, kteří se objevili jen na začátku a na konci a v podstatě nic neudělali, byli úplně zbyteční. Matka byla buďto šíleně hysterická, nebo naopak ho ráda pustila bojovat proti zbytku světa. Otec... no to byla hrůza. Více klišé postavu si neumím představit. Zbytek osádky měsíce také neměla žádnou osobnost. Žádná back-story, prostě nic. Jasně, dozvěděli jsme se kdo má jakou rodinu, ale to je tak všechno. Kniha byla sebeuvědomělá o tom, že je vše klišé a několikrát to autor rád zmínil, jenže to ji přece vůbec neobhajuje. Konec byl slušný. Ale až opravdu poslední fáze knihy. RPO miluji, touhle knihou jsem se musel těžce prokousávat. Prostě zklamání.

Co tak čtu, hodně lidí by autorovi utrhali ruce za tohle dílo, ale nemyslím si, že je to třeba. Ready Player One a Armadu bych ovšem nesrovnávala. Toto dílo bych hodnotila velmi pozitivně. Je pravda, že některé reference byly do děje vsunuty příliš kostrbatě nebo příliš mnoho referencí soustředěných na jedno místo, ale i tak to bylo zajímavé čtení, které mě pohltilo hned ze začátku a pustilo až na konci. Pokud jste ale pravými fanoušky sci-fi, doporučuji prvně přečíst Enderovu hru.