Recenze na knihu
Posedlost láskou Frank Tallis

Posedlost láskou já dobře znám. Před lety sem se zamiloval do Ewy Farne. To eště nezpívala a bylo jí dvanáct. Tož říkal sem si, šak do toho možem bušit enom platonicky. Ona ale nic. Já vlasně taky nic, ani sem se jí nevyznal, ale věděl sem, že je do ňa poblázněná. Dnes už je Ewica vdaná a má děcko, nevěrnica jedna! Ale miluje ňa, to vím! No a táto knížka je plná podobných případů. Pan autor je psycholog, tak napsal příběhy pacientů svéj ordinace. Čtou se jako detektivky. A nevěřili byste, co všecko je vůbec možné v souvislosti s velkou láskou, s LOVE, jak říká můj bráchanec Max. Třeba tá Megan s Clérambaultovým syndromem. Jde k zubařovi Damanovi a přeletí jí přes nos, že se Daman do ní zamiloval. No a ona mu to, hlupaňa, začne vracet. On ale necháme, nechce ju. A ona pořád, že ju jako Daman miluje, i když je ženatý a má děti, což teda jako, mezi námi, nemusí být překážka . No a tak zubařa otravuje, pronásleduje, že před ní nakonec Daman aj s rodinou utíká na jiný kontinent. A tá Megan si pořád myslí, že ju zubař miluje. Pakárna, ale fakt jako, tuto knížku musíte mít!