Poslední výročí je druhou knihou, kterou jsem od autorky četla. Musím říct, že zpočátku jsem se horko těžko orientovala v postavách, kterých v románu vystupuje opravdu hodně. Connie, Rose, Enigma, Laura, Margie, Ron, Grace, Thomas, Veronika, Sophie patří k těm hlavním. Navíc než jsem si zapamatovala, kdo je čí dcera, matka, babička, teta, vnučka, neteř, snacha. Nebylo to jednoduché, ovšem vývojem příběhu jsem si je všechny správně zařadila a už nemusela listovat stránkami zpět, abych si rodinné vazby osvěžila. Román plyne poklidně, nečekejte žádné velké zvraty. Hodně jsem byla zvědavá na rozuzlení tajemství, které Ostrov počmáraných blahovičníků obestíralo po celá desetiletí. A možná jsem z toho nakonec byla trošku zklamaná, čekala jsem asi něco zajímavějšího, šokujícího. A jistá situace úplně na konci příběhu mi přišla snad až trošku přitažená za vlasy.
Nicméně příběh se četl celkem dobře. Je pravda, že zhruba někde uprostřed jsem se chvílemi možná nudila, ale i tak mě kniha docela bavila. Není to rozhodně žádná pecka, Manželovo tajemství jsem si užila mnohem víc, ale i přesto knížku můžu doporučit k přečtení. A strašně se mi líbí název Ostrov počmáraných blahovičníků ☻ Už jenom z toho srší exotika, romantika, azurové nebe, šumící vlny. A jenom pár obyvatel na ostrově? Ráj... Možná...
Jako všechny knihy Liane Moriarty oplývá i Poslední výročí nádhernou obákou.