Recenze na knihu
Samopal vz. 58 Jiří Fencl

Recenzi bych asi rozdělil do dvou rovin – nejprve ke knize jako autorskému dílu: Bohužel kniha je pro někoho, kdo očekával souhrnné představení této legendární čs. zbraně, zklamáním. Řazení kapitol je zmatené, velká část obsahu je překopírovaný text armádního předpisu Děl 21-5 a několika článků z odborných časopisů (například část o zkouškách zbraně v SSSR). Dlužno přiznat, že se tím alespoň autor netají. Kniha ovšem nepřináší nic nového, jak by se dalo možná čekat třeba proto, že uplatněním zákona o přístupu k informacím například vůči MO ČR by se daly získat informace, které byly v dobách nedávno minulých předmětem utajování. Autor se rozhodl pro jinou cestu, budiž; ale takové peníze za kompilát na křídovém papíře jsou poněkud přehnané. Tím spíš, že druhá rovina, a sice úroveň redakčního zpracování knihy, je naprosto děsivá. Odpovědný redaktor (Vratislav Konečný) podle mého soudu autorský text vzal a bez jakékoli redakční korektury jej předal ke zlomu. Jinak by mu snad jeho profesní pud sebezáchovy nedovolil pustit do tisku takové kvantum překlepů i věcných chyb (např. zaměňování úderníku za zápalník). Naprosto nezvládnutá je obrazová příloha, jejíž číslování neodpovídá odkazům na její jednotlivé položky v textu. Jednou větou – skvělý nápad pohřbila ostudná fušeřina, a to především ze strany nakladatelství. „Naše vojsko“ opět prokázalo, že zvládá maximálně hrnky s Hitlerem, Putinem nebo Heydrichem (opravdu „naše vojsko“?). Na seriózní literaturu, kterou bylo před několika dekádami proslavené, se dnes už ani náhodou nezmůže. Dvě hvězdičky dávám, protože je mi líto autora Jiřího Fencla.

Super knížka