Recenze na knihu
Kdysi dávno v budoucnu Jaroslav Konvička

Krátká sbírka filozofických povídek, ve které najdete spoustu zajímavých myšlenek a mouder. Pokud se do knihy budete pouštět, doporučuji při čtení nespěchat, já jsem si třeba přečetl některou povídku i dvakrát, abych ji lépe pochopil. Každopádně se nebojte, že by kniha byla hodně náročná na čtení, autor píše skvěle. Také mě mile překvapilo, že jsou v knize ilustrace, které jsou velmi povedené, stejně jako obálka. Zkrátka titul doporučuji všem, kteří mají náladu na přemýšlení nad textem, a že v Kdysi dávno v budoucnu je opravdu nad čím!

Tato životní moudra v krásné obálce jsou příjemným zastavením ve všedních dnech plných shonu a já jsem velice ráda, že se mi dostala do ruky. S knihou jsem strávila pár úžasných chvilek a jejího přečtení rozhodně nelituji. Určitě se však nejedná o knihu pro každého, ale spíše pro čtenáře, kteří nejsou líní nad daným textem chvíli uvažovat a pořádně se zamyslet. Autorův způsob vyjadřování byl velice příjemný a já jsem už nyní zvědavá na knihu Mamince se budeš líbit, která zde na mě čeká.

Tak jo. Jako první musím asi poděkovat jsoucnu, že mi prostřednictvím autora, přineslo do cesty tuhle knihu. Malou, útlou a roztomilou knížečku, naplněnou nejenom slovy, myšlenkami a zamyšleními ale i krásnými ilustracemi od terezaart cz . Jedná se o knížečku, krátkých textů, které bych asi nenazýval povídkami, spíš prozaickou poezií a zamyšleními. Velmi rozličné útržky ve vás skoro vždy něco zanechají, i když jsou někdy napsány velmi zjednodušeně až s dětskou nadsázkou. Někdy naopak text jde opravdu hluboko, nebo bych možná měl napsat spíš vysoko, a potom zanechá opravdu silnou stopu uvnitř vás, nebo alespoň uvnitř mě určitě. Kdybych mohl vymyslet této knize podtitul, určitě by to byla ,, Meditace o Bytí,, a já osobně se k tomuto malému, velkému dílu budu určitě vracet. Pro vás mám jen jedno doporučení. Pořiďte si tuto knihu, zastavte se, přečtěte a přemýšlejte. No dobře těch doporučení je nějak víc :)

Kdysi dávno v budoucnu je malá knížečka, kterou přečtete na jedno posezení. Povídky vás zahřejí, vyvolají úsměv na rtech či jen otevřou mysl k dalšímu rozjímání. Nepřijdete ani o nějaké to moudro či ponaučení v závěru každé povídky. Kdybych měla hodnotit, které povídky se mi nejvíce líbily, tak to byly především ty obyčejné, ze současného života. Konkrétně jmenovat můžu například Telefon a četnická stanice, Vlak, Jak jsem si nic nedokazoval, Za dvě minuty půlnoc a Čiré bláznovství. Přiznám se, že na to duchovno a filozofii obecně moc nejsem, proto jsem poprvé nabídku k recenzi této knihy z opatrnosti odmítla. Protože se mi však autorova novela Mamince se budeš líbit velmi líbila, byla jsem ráda za autorovu opětovnou nabídku ke zrecenzování Kdysi dávno v budoucnu. Nyní vím, že jsem se rozhodla správně. Knížka mi mnoho dala, ale jak již zmiňuji o pár řádků výše, povídky týkající se hlubšího filozofování po mně sklouzly a nic jsem si z nich bohužel nevzala. Ráda se však k některým povídkám vrátím. Celkově však knížku hodnotím velmi kladně a nadprůměrně. Čtenáři, kteří rádi filozofují a k východnímu učení se přiklánějí, budou z této knížky nadšeni a vychutnají si ji plnými doušky. Je však třeba při jejím čtení zpomalit, soustředit se na obsah a konec povídky nechat doznít. Je možné, že se vám nepodaří její myšlenku či pointu zachytit napoprvé, v tom případě doporučuji si ji přečíst ještě jednou.

Kdysi dávno v budoucnu je knižní jednohubka, kterou budete mít přečtenou cobydup, ale já osobně doporučuji při jejím čtení nespěchat a každou povídku si vychutnat pěkně pomalu. Knížka obsahuje plno kratičkých povídek, které jsou plné mouder, každý si v nich najde to, co bude chtít:) Na závěr nesmím zapomenout zmínit jednu velkou přednost knihy a tou jsou její ilustrace! Zároveň je ale obrovská škoda, že jich nebylo víc.