Recenze na knihu
Taťána a Alexandr Paullina Simonsová

Druhý díl romantické ságy Měděný jezdec. Nyní se nacházíme současně v New Yorku a v Evropě. V Americe začíná svůj nový život Taťána společně se svým synem. Nemůže však uvěřit, že Alexandr umřel, a tak po něm i nadále pátrá. Již z anotace víme, že Alexandr přežil a snaží se i nadále zachránit svůj život ve válečné a poválečné Evropě, aby opět mohl spatřit svou lásku. Po utrpení z prvního dílu musím říct, že tato kniha mi přišla, jak kdyby jí psal snad i někdo jiný. Od první stránky byla čtivá a napínavá. Tím, že sledujeme dva osudy a dvě místa, tak se v příběhu neustále něco děje a s napětím jsme očekávala, co bude dál. Měděného jezdce jsem četla snad tři týdny, na tento díl mi stačily pouze tři dny, takže už z toho je znát patrný rozdíl. Autorka se zde vrací i hodně do minulosti a detailně nám vysvětluje některé události z Alexandrova života, které byly v prvním díle pouze lehce nastíněné. Chvílemi mi připadalo, že první díl by ani nebyl potřeba, že by se dalo vše pochopit z této knihy. Ovšem dlouhé popisy vzpomínání na erotické scény si mohla odpustit :-D Vše mě bavilo až do té doby, než se z Alexandra stal stejně namyšlený a hulvátský frajírek, který nemá potuchy, jak se má chovat k ženám a posledních 80 stran knihy už to byla stará dobrá Paullina Simons, která mě právě zklamala v prvním díle. Jsem zvědavá na závěrečný díl trilogie, ale upřímně nevím, kdy budu mít chuť se do něj pustit. 3,5*/5*

Kruté , smutné , mrazivo realistické a romantické ..

Než jsem se k druhému dílu dostala, uběhlo dlouhých šest let. Ten první byl pro mě tak dokonalý, že jsem se bála, aby se ve dvojce něco nepokazilo. Nebylo by to poprvé. Taťána a Alexandr je sice pokračování Měděného jezdce, ale příběh je úplně jiný. Z části je vyprávěn z pohledu Alexandra a to mu podle mě přidává na dokonalosti. Vzpomíná na svoje dětství v Americe, na nový život v Sovětském svazu a poté v armádě, na život před Taťánou a hlavně na ni samotnou. I Táňa se vrací ke vzpomínkám na Leningrad, Lazarevo, na Alexandra. A mě to nutí vzpomínat s nimi a užívat si tak každou větu ještě víc. Dávám tak 4,5*

Tento druhý díl již neměl takový spád. Ale opět dočtený s očekáváním pokračování..